Uprchlíci před nacismem a vězni Gulagu v bitvě u Sokolova a Kyjeva v roce 1943

Archivní výzkum na Ukrajině a digitalizace dokumentů NKVD/KGB v rámci projektu Čechoslováci v Gulagu přináší české historické obci a také veřejnosti zcela nové, donedávna nedostupné prameny k tématu politických represí krajanů v Sovětském svazu. Vzhledem ke skutečnosti, že k nejrozsáhlejšímu postihu co do počtu uvězněných občanů Československa došlo v období druhé světové války, představují dokumenty NKVD/KGB unikátní prameny i k válečné historii.

Účast československých občanů v bojích na východní frontě proti nacistickému Německu je úzce provázaná s represemi krajanů v SSSR. Je všeobecně známo, že bez vězňů propuštěných z táborů Gulagu by československá vojenská jednotka v SSSR vznikla jen s velkými obtížemi. V době odjezdu na frontu počátkem roku 1943 čítala 972 osob. Polovina z nich přišla do jednotky ze sovětských nápravně-pracovních či internačních táborů. Jednalo se zejména o Rusíny či Ukrajince z Podkarpatské Rusi , protektorátní Židy a další bývalé občany Československa, kteří se ve snaze nalézt útočiště před rasovým či politickým pronásledováním ze strany Němců a Maďarů ocitli na sovětském území. Za nelegální přechod hranice, špionáž a další vykonstruované prohřešky byli pozatýkáni a záhy odsouzeni k několikaletým trestům nucených prací v táborech Gulagu. Většina z uvězněných, kteří se dožili propuštění na amnestii vyhlášenou Sověty pro československé občany 3. ledna 1942 a následně 20. listopadu 1942, směřovala do Buzuluku, kde se formoval 1. československý samostatný polní prapor. Uprchlíky z okupovaného Československa, kteří prošli tábory Gulagu, čekal zanedlouho křest ohněm války, k němuž došlo v první polovině března 1943 v podobě bitvy o Sokolovo. Toto první bojové vystoupení čs. vojenské jednotky nepochybně patří k vůbec nejvýznamnějším vojenským střetům naší novodobé vojenské historie. Prapor pod vedením plukovníka Svobody u ukrajinské obce Sokolovo (dnes v Čuhijivském rajonu Charkovské oblasti) ve dnech 7.–13. března 1943 vzdoroval dvěma bojovým skupinám německé 6. tankové divize. Hlavní fáze bojů probíhala mezi 8.–10. březnem, bojové střety však pokračovaly až do 13. března. Po prolomení obranných pozic jižně pod Charkovem hrozilo československé jednotce obklíčení, a tak se vydala na taktický ústup. Přesto i českoslovenští vojáci pomohli zbrzdit protivníka v jeho pokračující protiofenzivě.

Jak uvádí autoři nedávno vydané shrnující publikace Sokolovo – nezapomenutí hrdinové: během bojů u Sokolova a s nimi spojenými bojovými akcemi do konce měsíce března 1943 padlo, bylo zavražděno bezprostředně po zajetí, zemřelo na zrazení či jiným způsobem zahynulo 103 československých vojáků. Dalších 21 padlo do zajetí (osm z nich v zajetí zemřelo) a jeden zběhl. Osm příslušníků praporů zůstalo po bojích nezvěstných a jejich osud není dosud spolehlivě vysvětlen. Vybrané osudy účastníků bitvy najdete zde.

Jména účastníků bojů u Sokolova jsou z dostupných pramenů známa, nicméně podoba mnohých bojovníků, jejich osobní údaje či bližší informace o jejich osudu před vstupem do jednotky byly až dosud neznámé. Na základě nedávno zpřístupněných vyšetřovacích spisů NKVD z ukrajinských archivů se pracovníkům ÚSTR podařilo identifikovat 144 účastníků bitvy, předtím vězněných sovětským režimem. Tyto materiály nejenže odhalily tváře účastníků bitvy, ale poskytly dosud neznámé informace o jednotlivých osudech.

Tisíce zdigitalizovaných spisů bývalých vězňů Gulagu nepřibližují pouze životní příběhy československých vojáků nasazených v Sokolovu, ale i v místech dalších bojů na východní frontě. Do konce roku 1943 se jednalo například o bitvu o Kyjev, během které začátkem listopadu 1943 padlo přes třicet krajanů převážně z Podkarpatské Rusi. Osudy některých padlých bojovníků najdete zde. K úmrtím mezi vojáky, propuštěnci z Gulagu, nedocházelo pouze v důsledku bojových operací. Někteří zemřeli v důsledku nemocí a několikaletého strádání či z jiných nebojových příčin. K nejtragičtějším případům patří otrava, k níž došlo ve Vasilkovu, městě ležícím v Kyjevské oblasti na trase do Bílé Cerkve, a na následky které zemřelo 14 československých vojáků. Ti 9. listopadu 1943 (tři dny po dobytí Kyjeva) nalezli na místním vlakovém nádraží nádoby s kapalinou, kterou považovali za alkohol. V důsledku požití této látky a následné otravy zemřelo ještě ten den šest příslušníků československé jednotky, v následujících dnech dalších osm.

Archivní výzkum na Ukrajině pokračuje díky statečnosti a odhodlání tamních archivářů i během války, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko. Během cest do Kyjeva v roce 2023 se podařilo historikům projektu Čechoslováci v Gulagu zmapovat vybraná místa spojená s účastí čs. brigády na osvobození města na podzim 1943 a dohledat vyšetřovací spisy NKVD k části krajanů, kteří v Kyjevě a na dalších místech Ukrajiny zahynuli rukou nepřítele či z jiných příčin. V ose postupu brigády bylo několik významných objektů (např. pěchotní učiliště – dnes Ministerstvo obrany Ukrajiny, vlakové nádraží či vyvýšenina Lysá hora nad Dněprem). S ohledem na probíhající válečný konflikt nebylo možné jejich současný stav zaznamenat. Místa spojená s účastí čs. vojáků-vězňů Gulagu v bojích o Kyjev a vybrané dokumenty k jejich osudům najdete ve fotogalerii.