Velký teror na Ukrajině 1937–1938 perzekuce české menšiny

Sborník dokumentů Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny je monumentální dílem českých a ukrajinských historiků a archivářů, které poprvé v ucelené podobě předkládá veřejnosti téma nejhoršího období represí vůči krajanům na Ukrajině z perspektivy dokumentů sovětských bezpečnostních složek.

Vydání sborníku navazuje na dlouholetou snahu projektu Čechoslováci v Gulagu ohledně výzkumu a připomínky obětí sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů, ale i na práci dalších historiků, zejména Mečislava Boráka (viz. Zatajené popravy), který se na přípravě sborníku podílel, ale bohužel se jeho vydání nedožil.

Více než tisíci stránková publikace obsahuje reprezentativní vzorek čítající sto podrobně okomentovaných dokumentů z provenience NKVD a dalších bezpečnostních složek publikovaných dvojjazyčně. A to v ruském originále a českém překladu, jež dokládají podobu sovětského státního teroru uplatňovaného proti Čechům na Ukrajině. Dílo může být zároveň vnímáno jako manuál ke čtení, porozumění i překladu dokumentů sovětských bezpečnostních složek.

Tvůrci sborníku Jan Dvořák, Anna Chlebina, Andrij Kohut, Anna Morhun a další spolupracovníci, vycházeli při výběru z širokého spektra dohledaných dokumentů, a také ze snahy podat co nejvěrnější výpověď o podobě represí vůči české národnostní menšině v dané oblasti a v konkrétním období. Vypovídá o tom rozmanitá skladba dokumentů sovětské represivní moci – například hlášení o rozkrývání údajných „českých špionážních agentur“, statistická hlášení o průběhu masových akcí a především spisy z vyšetřování jednotlivých osob – zprávy o jejich zatčení, protokoly z výslechů a zprávy o popravě.

Mezi publikovanou dokumentací čtenář nalezne i materiály týkající se největší hromadné exekuce osob českého původu na území SSSR, k níž došlo na svátek sv. Václava 28. září 1938 v Žitomíru, kde tehdy bylo popraveno 80 lidí (z toho 78 Čechů).

Připomínce obětí žitomírské vraždy se autoři publikace i jejich kolegové z projektu Čechoslováci v Gulagu dlouhodobě věnují, například v roce 2018 uspořádali společně s velvyslanectvím ČR v Kyjevě a tamním krajanským sdružením u příležitosti uplynulých osmdesáti let vzpomínku na tragickou událost, detailně také popsali příběh popraveného Josefa Jandury v jedné z kapitol třetího dílu knižní série Čechoslováci v Gulagu i v druhém dílu stejnojmenného dokumentárního seriálu. V roce 2021 se rovněž podíleli na připomenutí popravených Františka Froňka a Františka Jančíka.

Vůbec poprvé jsou ve sborníku zpřístupněny i dokumenty popisující případy dalších Čechů z jiných částí sovětské Ukrajiny, postižených represí v letech 1937-1938. Mezi ně patří například Karel Křivský, Vladimír Plaštica, František Průša, manželé Alexej Simirenko a Alla Turová, Jaroslav Veselý.

Mezi nejzajímavější lze nepochybně zařadit i dokumenty poukazující na kontrarozvědnou činnost orgánů NKVD Ukrajinské SSR proti Generálnímu konzulátu Československé republiky v Kyjevě, který existoval mezi červnem 1936 a dubnem 1938. Čeští autoři sborníku Jan Dvořák a Anna Chlebina zpracovali téma v samostatném článku Československý konzulát v Kyjevě objektem zájmu NKVD v letech 1936-1938. Ještě před začátkem Velkého teroru se konzulát stal terčem sofistikovaných akcí ukrajinských orgánů NKVD, snažících se kontrolovat a postupně paralyzovat jeho činnost, což nakonec přispělo k jeho uzavření. A nejen to, existuje jasná souvislost mezi opatřeními proti kyjevskému konzulátu a represemi vůči české menšině na Ukrajině, jež si na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století vyžádaly mnoho nevinných obětí.

V roli vyšetřovatele NKVD ve sborníku vystupuje i postava Pavla Kiseleva, známá již z procesu s českými učiteli v Charkově, jehož portrét zpracoval ukrajinský kolega Eduard Zub, který se po ruském útoku na Ukrajinu podílel na obraně Charkova a následně Bachmutu, kde byl 14. listopadu 2022 prohlášen za nezvěstného.

Vybrané dokumenty a snímky k tématu najdete ve fotogalerii.