Archivy v postsovětských zemích pomalu vydávají svědectví o represích namířených vůči československým občanům v SSSR
Čechoslovákem nejdéle vězněným v SSSR byl advokát z Ostravy Karel Goliath. Celkem strávil v Gulagu 16 let (1939–1955). Fotografie z propustky krátce před repatriací do Československa v roce 1955
Čeští krajané krátce po zatčení OGPU. Po krutém vyšetřování budou odsouzeni k mnohaletým trestům. Zleva V. Jakovlev, J. Michalský, R. Albert, V. Jona
Čeští učitelé zatčení OGPU na Ukrajině v letech 1930–1931 a následně souzení v charkovském procesu s českými učiteli. Zleva V. Pišl, J. Bouček, A. Vodseďálek, J. Heger
Článek v moskevském deníku Pravda z 5. ledna 1928 o odsouzení údajných špionů J. Martínka a J. Horáka k trestu smrti. Učiteli Martínkovi byl pozděj trest změněn na 10 let v Gulagu
Detail mapy vyhotovené v roce 1942 příslušníky československé vojenské mise v SSSR s vyznačenými táborovými komplexy a středisky Gulagu na severu Ruska.
Dobový model věznice ve Stryji, kde byly v období druhé světové války stovky uprchlíků z Československa vyšetřovány před transportem do Gulagu
Dokument z protokolu o repatriaci Margity Harangozové do ČSSR v roce 1955. Do Sovětského svazu byla zavlečena v roce 1945 na nucenou práci
Dopis propuštěného vězně Gulagu J. Adamce otci jeho spoluvězně Antonína Vodseďálka, který se návratu domů nedočkal a zemřel o deset let později 9. 2. 1943 v Uchtižemlagu.
Fedor Mikulin – fotografie na propustce z Gulagu vystavené v Magadanu, která je opravňovala odcestovat z Kolymy do Buzuluku k československé vojenské jednotce
František Punda, člen KSČ pronásledovaný v Protektorátu Gestapem, byl po útěku do Sovětského svazu zatčen NKVD a odsouzen do Gulagu, kde zemřel
Gafa Slyčko se v březnu 1940 vydala hledat svého syna Vasila na sovětské území. Krátce po přechodu hranice však byla i ona zatčena, odsouzena na 3 roky nucených prací v Gulagu
Generál československé armády Sergej Vojcechovský byl jedním z prvních, koho v Praze v květnu 1945 zatkli příslušníci sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš. V Moskvě byl odsouzen k 10 letům v Gulagu, kde roku 1951 zemřel
Herman Perl, zámečník z Brna, byl po útěku před nacisty zatčen na sovětském území a odsouzen na tři roky nucených prací v Kargopollagu, kde 8. března 1943 zemřel
Ilustrace Vladimíra Levory k autobiografickým vzpomínkám na Gulag zabaveným v 50. letech československou Státní bezpečností během domovní prohlídky
Ilustrace Vladimíra Levory k autobiografickým vzpomínkám na internaci ve Vorkutlagu, kvůli kterým byl v 50. letech odsouzen na 18 měsíců za údajnou pomluvu spřátelené mocnosti
Interiér věznice NKVD č. 1 ve Lvově. V letech 1939–1941 zde byly internovány stovky československých uprchlíků před nacismem před odesláním do Gulagu.
Ivan Bursík na jaře 1938 krátce po zatčení příslušníky sverdlovské NKVD z důvodu nelegálního vstupu a pobytu na území SSSR. Po propuštění z vazby byl vyhoštěn.
Jeden z desítek vězeňských hřbitovů Vorkutlagu. Stav z roku 2016
Jeden z dopisů které zaslal rodině do Prahy Nikolaj Bystrov z Unžlagu
Jeden z mnoha dopisů, které zaslal rodině do Prahy Štěpán Kločurak z Vorkutlagu
Jeden z pobočných táborů Uchtižemlagu obklopený ropnými věžemi
Jeden z posledních dopisů Petra Zlenka adresovaný manželce do Prahy z Ozerlagu, kde byl vězněn v letech 1946–1954. O dva měsíce později Zlenko v táboře zemřel
Jedna z map táborů Gulagu, které vznikly u československé vojenské mise v SSSR. Ta na základě výpovědí vězňů propuštěných do Buzuluku dokumentovala síť táborů a evidovala počty internovaných karajanů
Jiří Bezděk, jeden z českých učitelů odsouzených v roce 1931 v Charkově, po svém propuštění a návratu ze SSSR neúnavně upozorňoval veřejnost i úřady na své kolegy stále vězněné v SSSR
Jiří Pavlič v Magadanu na Kolymě krátce před propuštěním ze Sevvostlagu, kde byl jako uprchlík před nacismem vězněn tři roky. V roce 2000 vydal vzpomínky s názvem Přežil jsem Gulag
Julius Kostovič byl za ilegální přechod hranice do SSSR vězněn v Norillagu. Po návratu do Československa byl v roce 1949 zatčen a odsouzen komunistickým režimem na 15 let vězení
Kácení dřeva patřilo spolu s výkopovými a důlními pracemi, odklízením sněhu a budováním komunikací k nejčastějším úkolům vězňů Gulagu. Lesní brigáda skládající kmeny na Soloveckých ostrovech
Klášter na Soloveckých ostrovech, místo utrpení tisíců obětí sovětského režimu, mezi nimi i desítek krajanů půvoedm z Československa. Stav z roku 2016
Klášter svaté Trojice v Solikamsku na Urale, kde se nacházela tranzitní věznice Gulagu. Pravděpodobně zde v roce 1942 zahynul Mikuláš Végh, židovských uprchlík z Košic
Mapa sovětské hranice v místě, kde ji překročil František Punda na útěku před nacisty. Následně byl zatčen a odsouzen k pobytu v Gulagu, kde zemřel.
Masový hrob obětí Velkého teroru v Sandarmochu, kde je pochováno více než 9500 osob, mezi nimi i několik Čechů
Memoriální hřbitov Sandarmoch je jedním z nejznámějších masových pohřebišť obětí Velkého teroru. Od srpna do konce roku 1938 zde bylo zastřeleno a pochováno více než 9500 osob
Mezi stovkami osob zavlečených Smerš v květnu 1945 z ČSR do SSSR byl i profesor Maxym Slavinskij. Po několika měsících výslechů zemřel 23. 11. 1945 v Lukjanovské věznici v Kyjevě
Michal Jackanič zemřel v důsledku vyčerpání a nemocí během cesty z Gulagu do Buzuluku, kde se chtěl připojit ke krajanům a vstoupit do československé armády
Místo zvané Kommunarka na okraji Moskvy, které v letech 1930–1940 sloužilo jako popraviště a pohřebiště NKVD. Mezi prokázanými 6,5 tisíci obětmi zde leží v masových hrobech i patnáct Čechů
Nechvalně proslulé ústředí NKVD a KGB (dnes FSB) na náměstí Lubjanka v Moskvě, kde byli v průběhu 20.–50. let 20. století vyšetřováni někteří zatčení Čechoslováci. Stav z roku 2018
Nikolaj Bystrov, který patřil mezi desítky ruských emigrantů odvlečených Sověty z Československa do SSSR v roce 1945, se jako jeden z mála mohl po propuštění z Gulagu v roce 1955 vrátit domů
Obálka dopisu, který rodině do Prahy zaslal zaslal prvorepublikový podkarpatský politik a novinář Štěpán Kločurak z Vorkuty, kde si odpykával mnohaletý trest v táboře Gulagu a ve vyhnanství
Obálka dopisu zaslaného Zdeňkou Martínkovou jejímu manželu Jaroslavovi do pracovního tábora na Soloveckých ostrovech v Bílém moři. J. Martínek si zde začátkem 30. let odpykával část desetiletého trestu
Odklízení sněhu z budovaného železničního náspu na úseku spadajícím pod táborové oddělení Sevželdorlagu č. 6
Otec Anonína Vodseďálka, vězněného ve 30. letech na Soloveckých ostrovech, se snažil syna v internaci finančně podporovat
O zatčení generála Jaroslava Štrombacha v Charkově informovali v srpnu 1931 i českoslovenští novináři. Aniž by to tušili, generál byl již několik týdnů předtím popraven
Památník obětem politických represí na místě bývalého hřbitova v táboře Pečorlag. Stav z roku 2016
Památník obětem politických represí na místě bývalého tábora Vorkutlag. Vorkuta, stav z r. 2016
Památník obětem politických represí v místě bývalého tábora Uchtižemlagu. Uchta, stav z r. 2016
Památník obětem totalitních režimů v Moskvě od E. J. Čubarova z roku 1998
Pavel Cibere, nejvýše postavený zástupce Podkarpatské Rusi u čs. exilové vlády v Londýně, byl v rámci sovětizace Podkapratské Rusi 11. prosince 1948 odsouzen k 25 letům v Gulagu
Pero, kterým Nikolaj Bystrov, zavlečený do SSSR v květnu 1945, psal během věznění v Unžlagu v letech 1945–1955
Petr Zlenko zatčený v květnu 1945 sovětskou kontrarozvědkou Smerš v Praze a následně zavlečený do Sovětského svazu. Zemřel v Gulagu několik měsíců před vypršením desetiletého trestu
Podél budované železnice na trase Kotlas–Vorkuta se nácházeli desítky pobočných táborů Sevželdrolagu
Pohled na tranzitní tábor spadající pod Stavbu 213 Odboru námořních staveb Gulagu v Nachodce nedalko Vladivostoku. Odtud odjížděly transportní lodě na Kolymu
Pokládání kolejí železniční dráhy spojující jednotlivé tábory a uhelné šachty ve Vorkutlagu
Pokládání kolejjí nedaleko pobočného tábora Sevžerdorlagu č. 4
Portréty Jaroslava Bergera a Vladimíra Ptáčníka od Vladimíra Levory, který s nimi utekl před nacisty do SSSR a byl uvězněn ve Vorkutlagu. Jako jediný z nich internaci v táborech Gulagu přežil
Pouzdro na brýle Nikolaje Bystrova vyrobené v jednom z táborů Unžlagu z březové kůry
Pozůstatky velitelství bývalého pracovního tábora Stěplag v Kazachstánu. Stav z roku 2016
Propustka Jana Plovajka z Norillagu, kde si odpykal dva roky z tříletého terstu za útěk do SSSR před maďarskými okupanty
Propustka Michala Černegy ze Sevvostlagu. Koncem 70. let přišel v Československu o zaměstnání kvůli přátelství s Egonem Bondym a podpisu Charty 77 jeho třemi syny
Rudolf Kolek po zatčení v SSSR, kam se uchýlil z Podkarpatské Rusi před pronásledováním ze strany maďarských bezpečnostních složek
Seznam Čechoslováků vězněných v roce 1922 v Moskvě zaslaný na ministerstvo zahraničních věcí pracovníky československé obchodní mise pro Rusko v Moskvě
Seznam osob odsouzených v tzv procesu s českými učiteli v Charkově, jak jej vyhotovil Jiří Bezděk po návratu do Československa
Sibiřské pláně a další odlehlé části bývalého Sovětského svazu jsou posety hroby věňů, mezi nimi stovek obětí původem z Československa. Jeden ze hřbitovů v okolí Vorkuty. Stav z roku 2016
Sklep bývalé věznice NKVD ve Stryji, kterou prošly stovky čs. občanů v období II. světové války. V létě 1941 zde bylo během evakuace po německém útoku na SSSR Sověty popraveno několik set osob
Sklepní prostory vily v Dělostřelecké ulici č. 11 v Praze, které sloužly jako vězeňské cely vyšetřovny sovětské kontrarozvěky Směrš v roce 1945
Státní archiv Služby bezpečnosti Ukrajiny v Kyjevě zpřístupnil stovky spisů sovětských bezpečnostních složek vedených na perzekvované Čechy a občany Českolsovenska
Štěpán Kut na propustce ze Sevvostlagu na Kolymě před transportem do Buzuluku, kde vstoupil do československé armády
Střelnice a masové pohřebiště NKVD v moskevské čtvrti Butovo, kde byly v roce 1938 popraveny také desítky osob českého původu. Stav z roku 2016
Tabulka na jednom z křížů na místech masových hrobů na Soloveckých ostrovech, na níž je uveden počet pohřbených osob
Titulní strana novin z roku 1938 upozorňující na československé občany vězněné na Soloveských ostrovech a v dalších táborech v Sovětském svazu
Titulní strana obvinění Sovětského svazu ze zneužívání politických vězňů v táborech Gulagu, které v roce 1953 předal OSN František Polák, bývalý vězeň Norillagu a Unžlagu v letech 1939-1948
Titulní strana vyšetřovacího spisu Ministerstva státní bezpečnosti SSSR vedeného na Pavla Cibereho, odsouzeného k 25 letům Gulagu
Účastníci kurzu českých učitelů v Žitomíru v červenci 1930. Krátce po jeho skončení byla většina účastníků pozatýkána a v Charkově odsouzena k mnohaletým trestům ve vykonstruovaném procesu
Učitelka Evženie Gottwaldová, odsouzená v charkovském procesu s českými učiteli v roce 1931 ke třem rokům v Gulagu
Úryvek z dopisu českých krajanů, v němž žádají československé úřady o pomoc ve věci jejich syna odsouzeného na počátku 30. let za banální přečin k mnohaletému pobytu v Gulagu
Úvodní strana dokumentu obsahujícího seznam všech 80 lidí odsouzených a popravených 28. září 1938 v rámci případu údajné „české vojensko-povstalecké špionážní organizace“ na Žitomirsku
Uvodní strana jednoho ze seznamů československých občanů vězněných v SSSR každoročně sestavovaného čs. ministerstvem zahraničních věcí
Úvodní strana písemného svědectví Jiřího Bezděka, jednoho z odsouzených v tzv. charkovském procesu s českýmu učiteli z roku 1931. J. Bezděk byl propuštěn na svobodu v roce 1936
Vazební věznice 1. oddělení Pečorlagu pro 60 až 70 vězňů, jedna z posledních dobových památek politických represí v Pečoře. Stav z roku 2016
Ve Vojenském historickém archivu v Praze se nachází sbírka básní Franiška Poláka, vytvořená v Norillagu a zabavená po jeho druhém zatčení a odeslání do Unžlagu. Jedna z básní je věnována dceři Haně
Vězeňské baráky v jednom z táborů Rečlagu v modelu, který vyrobili žáci základní školy ve Vorgašoru - osadě nedaleko Vorkuty zbudované na místě bývalého tábora.
Vězeňský portrét sovětského polárního letce českého původu Jana Březiny zatčeného NKVD v březnu 1938 a popraveného v srpnu téhož roku
Vězni Gulagu na stavbě železničního mostu přes řeku Ižmu v severní části Ruska v červeneci 1940
Vězni Gulagu při budování železnice na trase Kotlas–Vorkuta
Vězni vyvážející hlušinu z uhelného dolu v jednom z pracovních táborů Vorkutlagu
Viktor Goldflam z Brna po zatčení NKVD ve Lvově v červnu 1940. Později byl odsouzen ke třem letům v táborech Gulagu. Trest si odpykával ve Volgolagu, kde se potkal i se svým bratrem Rudolfem
Vlastnoruční nákres jednoho z táborů Unžlagu od Františka Poláka, který zde byl vězněn v letech 1943–1947
Vstupní brána do jednoho z táborů Sveželdorlagu
Vstupní cedule města Vorkuta v polární části Ruska, které bylo založeno na místě bývalého tábora Vorkutlag
Závěrečné obvinění členů tzv. české špionážní organizace na Ukrajině bylo v roce 1931 vydáno v brožuře, která následně sloužila orgánům OGPU jako vzor pro další represivní akce a procesy
Ženy pracující na stavbě spadající pod tábor Bezymjanlag
V bývalém selchozlagu Kedrovyj Šor, pobočním táboře Intinlagu, kde byl vězněn např. i Karel Vaš, se nejlépe dochoval dům velitele tábora. Stav z roku 2016
Žofie Malyljová, bývalá studentka Ukrajinského gymnázia v Praze-Modřanech, po převozu ze Sevvostlagu na Kolymě do Ozerlagu v roce 1955
Zpráva o propuštění československých občanů ze sovětských věznic a táborů, kterou v roce 1921 obdrželo ministerstvo zahraničních věcí v Praze z Moskvy