Vasil Timkovič se narodil v roce 1923 na Podkarpatské Rusi. V roce 1939 utekl před okupací z Československa do Sovětského svaz, kde byl uvězněn v Gulagu. Tři roky budoval železnici v Pečorlagu.
Vasil Timkovič se narodil v roce 1923 na Podkarpatské Rusi. V roce 1939 utekl před okupací z Československa do Sovětského svaz, kde byl uvězněn v Gulagu. Tři roky budoval železnici v Pečorlagu.
 Propuštění se dočkal 19. prosince 1942. Spolu s Janem Ihnatíkem patří mezi poslední dva žijící bývalé vězně Gulagu propuštěné na amnestii vyhlášenou před osmdesáti lety v Sovětském svazu. Dnes žije v České Třebové.
Propuštění se dočkal 19. prosince 1942. Spolu s Janem Ihnatíkem patří mezi poslední dva žijící bývalé vězně Gulagu propuštěné na amnestii vyhlášenou před osmdesáti lety v Sovětském svazu. Dnes žije v České Třebové.
 Více než osmdesát let od zatčení v SSSR dostal Vasil Timkovič od historiků ÚSTR jeho vězeňskou fotografii. Pochází z jednoho s více než deseti tisíc vyšetřovacích spisů NKVD, které historici získali v ukrajinských archivech.
Více než osmdesát let od zatčení v SSSR dostal Vasil Timkovič od historiků ÚSTR jeho vězeňskou fotografii. Pochází z jednoho z více než deseti tisíc vyšetřovacích spisů NKVD, které historici získali v ukrajinských archivech.
 Jan Ihnatík byl propuštěn z Uchtižemlagu v prosinci 1942 a vstoupil do Československé armády v Sovětském svazu.
Jan Ihnatík byl propuštěn z Uchtižemlagu v prosinci 1942 a vstoupil do Československé armády v Sovětském svazu.
 Po válce se Jan Ihnatík usadil v Československu. V roce 2012 poskytl historikům ÚSTR rozhovor v Havířově, kde dodnes žije.
Po válce se Jan Ihnatík usadil v Československu. V roce 2012 poskytl historikům ÚSTR rozhovor v Havířově, kde dodnes žije.
 Manželé Fedor Rjabič a Marie Mohoritová-Rjabičová z Podkarpatské Rusi se po válce usadili v Čechách podobně jako další tisíce obyvatel nejvýchodnějšího cípu Československa, který v roce 1945 pohltil Sovětský svaz.
Manželé Fedor Rjabič a Marie Mohoritová-Rjabičová z Podkarpatské Rusi se po válce usadili v Čechách podobně jako další tisíce obyvatel nejvýchodnějšího cípu Československa, který v roce 1945 pohltil Sovětský svaz.
 Manželé Rjabičovi byli patřičně hrdí na aktivní účast v bojích na východní frontě v řadách československé armády, stejně jako další Podkarpatští Rusíni ale v sobě drželi tajemství, o němž nesměli v komunistickém Československu mluvit na veřejnosti ani před dětmi Ivanem a Miroslavem.
Manželé Rjabičovi byli patřičně hrdí na aktivní účast v bojích na východní frontě v řadách československé armády, stejně jako další Podkarpatští Rusíni ale v sobě drželi tajemství, o němž nesměli v komunistickém Československu mluvit na veřejnosti ani před dětmi Ivanem a Miroslavem.
 Miroslavu Rjabičovi, žijícím v Příbrami, se tak během života rodiče nesvěřili, že byli oba věznění v sovětských táborech Gulagu poté, co v průběhu druhé světové války v dobré víře utekli z okupovaného Československa do Sovětského svazu.
Miroslavu Rjabičovi, žijícím v Příbrami, se tak během života rodiče nesvěřili, že byli oba věznění v sovětských táborech Gulagu poté, co v průběhu druhé světové války v dobré víře utekli z okupovaného Československa do Sovětského svazu.
Otec Fedor Rjabič byl odsouzen k třem letům nucených prací v Uchtižemlagu v severní části Ruska.
Otec Fedor Rjabič byl odsouzen k třem letům nucených prací v Uchtižemlagu v severní části Ruska.
 Matka Marie Mohoritová překročila hranice do SSSR s tehdejším přítelem Michalem Hrabem, který dva roky poté v Gulagu zemřel. Marie Mohoritová se dožila propuštění z Kargopollagu, kam byla odsouzena na tři roky nucených prací.
Matka Marie Mohoritová překročila hranice do SSSR s tehdejším přítelem Michalem Hrabem, který dva roky poté v Gulagu zemřel. Marie Mohoritová se dožila propuštění z Kargopollagu, kam byla odsouzena na tři roky nucených prací.
 Manželé Rjabičovi a tisíce jejich krajanů vděčí za propuštění z Gulagu skupině důstojníků z Československé vojenské misi v SSSR pod vedením Heliodora Píky, kteří o to cílevědomě usilovali.
Manželé Rjabičovi a tisíce jejich krajanů vděčí za propuštění z Gulagu skupině důstojníků z Československé vojenské misi v SSSR pod vedením Heliodora Píky, kteří o to cílevědomě usilovali.
 Českoslovenští důstojníci vedli v Sovětském svazu za války rozhovory s propuštěnými krajany s cílem dopátrat se dalších spoluobčanů v lágrech Gulagu.
Českoslovenští důstojníci vedli v Sovětském svazu za války rozhovory s propuštěnými krajany s cílem dopátrat se dalších spoluobčanů v lágrech Gulagu.
 Téměř čtyři měsíce po amnestii přinášeli českoslovenští propuštění vězni zprávy o tisících krajanech stále držených v táborech a věznicích Gulagu.
Téměř čtyři měsíce po amnestii přinášeli českoslovenští propuštění vězni zprávy o tisících krajanech stále držených v táborech a věznicích Gulagu.
 Helidor Píka usilovně žádal čs. exilovou vládu v Londýně o intervence ve prospěch vězněných uprchlíků.
Helidor Píka usilovně žádal čs. exilovou vládu v Londýně o intervence ve prospěch vězněných uprchlíků.
Sovětské vedení vyslyšelo žádosti 20. listopadu 1942 dodatečnou amnestií. Václav Djačuk, vězněný na pověstné Kolymě, se tak dočkal propuštění a mohl odjet z Magadanu k československé armádě.
Sovětské vedení vyslyšelo žádosti 20. listopadu 1942 dodatečnou amnestií. Václav Djačuk, vězněný na pověstné Kolymě, se tak dočkal propuštění a mohl odjet z Magadanu k československé armádě.
 Václav Djačuk v roce 2009 poskytl historikům ÚSTR rozhovor o každodenním životě v táborech Sevvostlagu.
Václav Djačuk v roce 2009 poskytl historikům ÚSTR rozhovor o každodenním životě v táborech Sevvostlagu.
 Fotografii Václava Djačuka pořízenou krátce po jeho zatčení se podařilo nalézt ve spisu NKVD uloženém ve Státním archivu Zakarpatské oblasti.
Fotografii Václava Djačuka pořízenou krátce po jeho zatčení se podařilo nalézt ve spisu NKVD uloženém ve Státním archivu Zakarpatské oblasti.
 Ve Státním archivu Zakarpatské oblasti se dochovaly tisíce spisů na uprchlíky. Obsahují i vězeňský portrét Vasila Derďuka.
Ve Státním archivu Zakarpatské oblasti se dochovaly tisíce spisů na uprchlíky. Obsahují i vězeňský portrét Vasila Derďuka.
 Vasil Derďuk byl vězněn ve Vorkutlagu, jednom z nejseverněji položeném táboře Gulagu.
Vasil Derďuk byl vězněn ve Vorkutlagu, jednom z nejseverněji položeném táboře Gulagu.
 Ve stejném táboře byl na nucených pracích i Jiří Kopinec.
Ve stejném táboře byl na nucených pracích i Jiří Kopinec.
 Jiří Kopinec během rozhovoru s historiky ÚSTR v roce 2008.
Jiří Kopinec během rozhovoru s historiky ÚSTR v roce 2008.
 Vasil Hajdur byl vězněn v Ivděllagu.
Vasil Hajdur byl vězněn v Ivděllagu.
 Vasil Hajdur v roce 2011 vydal vzpomínky Z gulagu přes Buzuluk do Prahy a poskytl rozhovor ÚSTR.
Vasil Hajdur v roce 2011 vydal vzpomínky Z gulagu přes Buzuluk do Prahy a poskytl rozhovor ÚSTR.
 Pavel Jacko patřil k nejmladším uprchlíkům z Podkarpatské Rusi zatčeným NKVD a odsouzeným do Gulagu.
Pavel Jacko patřil k nejmladším uprchlíkům z Podkarpatské Rusi zatčeným NKVD a odsouzeným do Gulagu.
 Pavel Jacko přežil útrapy nejen vyšetřovacích věznic, ale i nucených prací v Uchtižemlagu i válečné nasazení po amnestii. V roce 2010 poskytl rozhovor ÚSTR.
Pavel Jacko přežil útrapy nejen vyšetřovacích věznic, ale i nucených prací v Uchtižemlagu i válečné nasazení po amnestii. V roce 2010 poskytl rozhovor ÚSTR.
 Ernest Vider utekl před službou v pomocných maďarských jednotkách.
Ernest Vider utekl před službou v pomocných maďarských jednotkách.
 V roce 2017 byly jeho vzpomínky na Pečorlag uveřejněny v knize Židé v Gulagu - Sovětské pracovní a zajatecké tábory za druhé světové války ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa, kterou vydal ÚSTR.
V roce 2017 byly jeho vzpomínky na Pečorlag uveřejněny v knize Židé v Gulagu - Sovětské pracovní a zajatecké tábory za druhé světové války ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa, kterou vydal ÚSTR.
 Ve stejné knize je otištěn i rozhovor se Samuelem Friedmannem.
Ve stejné knize je otištěn i rozhovor se Samuelem Friedmannem.
 Samuel Friedmann byl po zatčení NKVD odsouzen na Kolymu, kde těžil zlato.
Samuel Friedmann byl po zatčení NKVD odsouzen na Kolymu, kde těžil zlato.
 Michal Lar byl vězněn v Ivanovu. Na amnestii, ač se na něj vztahovala, propuštěn nebyl.
Michal Lar byl vězněn v Ivanovu. Na amnestii, ač se na něj vztahovala, propuštěn nebyl.
Až v roce 1947 jej Sověti pustili domů do Nižného Selišče, kde ho v roce 2010 zastihli historici ÚSTR.
Až v roce 1947 jej Sověti pustili domů do Nižného Selišče, kde ho v roce 2010 zastihli historici ÚSTR.
Propuštění z Gulagu se nedočkal ani Herman Perl, který pracoval jako zámečník v Brně. Po útěku byl odsouzen na tři roky nucených prací v Kargopollagu, kde 8. března 1943 zemřel.
Propuštění z Gulagu se nedočkal ani Herman Perl, který pracoval jako zámečník v Brně. Po útěku byl odsouzen na tři roky nucených prací v Kargopollagu, kde 8. března 1943 zemřel.
 Ze sovětských táborů se nevrátili ani uprchlíci Gábor Edelstein, kameník a člen KSČ, a Josef Reis, lékárník a podporučík čs. armády. Oba byli odsouzeni k patnácti letům nucených prací za údajnou špionáž a v Gulagu zemřeli.
Ze sovětských táborů se nevrátili ani uprchlíci Gábor Edelstein, kameník a člen KSČ, a Josef Reis, lékárník a podporučík čs. armády. Oba byli odsouzeni k patnácti letům nucených prací za údajnou špionáž a v Gulagu zemřeli.
 Aron Ackermann se dočkal propuštění z Ivděllagu 16. ledna 1943 a byl odeslán k československé jednotce.
Aron Ackermann se dočkal propuštění z Ivděllagu 16. ledna 1943 a byl odeslán k československé jednotce.
 Tam však nikdy nedorazil. Patrně zemřel v jednom z tranzitních táborů.
Tam však nikdy nedorazil. Patrně zemřel v jednom z tranzitních táborů.
Lea Moškovic, členka Hašomer Hacair v Rachově, byla odsouzená na tři roky do Karlagu, kde stopy po jejím osudu mizí.
Lea Moškovic, členka Hašomer Hacair v Rachově, byla odsouzená na tři roky do Karlagu, kde stopy po jejím osudu mizí.
 Propuštění z Vjatlagu se dočkal Vasil Kolbasňuk
Propuštění z Vjatlagu se dočkal Vasil Kolbasňuk
 Vasil Kolbasňuk měl u sebe propustku z Gulagu i v roce 2008 během natáčení rozhovoru v Karlových Varech.
Vasil Kolbasňuk měl u sebe propustku z Gulagu i v roce 2008 během natáčení rozhovoru v Karlových Varech.
 Marie Mohoritová, později Rjabičová, se dočkala propuštění z Kargopollagu měsíc po dodatečné amnestii z konce listopadu 1942.
Marie Mohoritová, později Rjabičová, se dočkala propuštění z Kargopollagu měsíc po dodatečné amnestii z konce listopadu 1942.
 Okamžitě byla zařazena do československé jednotky v SSSR. Na snímku vpravo.
Okamžitě byla zařazena do československé jednotky v SSSR. Na snímku vpravo.
 Její budoucí manžel Fedor Rjabič byl propuštěn z Gulagu až počátkem roku 1943.
Její budoucí manžel Fedor Rjabič byl propuštěn z Gulagu až počátkem roku 1943.
 Po propuštění z pracovního tábora vstoupil do Československé armády (na snímku v zadní řadě třetí zleva).
Po propuštění z pracovního tábora vstoupil do Československé armády (na snímku v zadní řadě třetí zleva).
 Miroslav Rjabič nad snímky rodičů pořízených NKVD po jejich zatčení. Během rozhovoru odhalil historikům další kapitolu z otcova pohnutého života.
Miroslav Rjabič nad snímky rodičů pořízených NKVD po jejich zatčení. Během rozhovoru odhalil historikům další kapitolu z otcova pohnutého života.
 Fedor Rjabič se s Marií Mohoritovou po válce usadili nedaleko tehdejších západoněmeckých hranic. Jednoho dne tudy převedl bývalého vězně Gulagu a spolubojovníka Vasila Slička na Západ.
Fedor Rjabič se s Marií Mohoritovou po válce usadili nedaleko tehdejších západoněmeckých hranic. Jednoho dne tudy převedl bývalého vězně Gulagu a spolubojovníka Vasila Slička na Západ.
 Vasil Sličko byl vězněn za nelegální přechod hranice do SSSR v Ivděllagu. Propuštění se dočkal na základě listopadové amnestie až 15. ledna 1943. Útěk z komunistického Československa do západního Německa se mu podařil v březnu 1949.
Vasil Sličko byl vězněn za nelegální přechod hranice do SSSR v Ivděllagu. Propuštění se dočkal na základě listopadové amnestie až 15. ledna 1943. Útěk z komunistického Československa do západního Německa se mu podařil v březnu 1949.
 V létě 1949 požádal Fedora Rjabiče o převedení na Západ další bývalý spolubojovník Ivan Sličko, vězněný v Gulagu v letech 1939-1943. Odbojová skupina, s níž chtěl emigrovat, byla však odhalena a pozatýkána. Ivan Sličko byl odsouzen 13. dubna 1950 na 15 let v československých lágrech.
V létě 1949 požádal Fedora Rjabiče o převedení na Západ další bývalý spolubojovník Ivan Sličko, vězněný v Gulagu v letech 1939-1943. Odbojová skupina, s níž chtěl emigrovat, byla však odhalena a pozatýkána. Ivan Sličko byl odsouzen 13. dubna 1950 na 15 let v československých lágrech.
 Československý komunistický režim odsoudil do vězení desítky bývalých vězňů Gulagu. Například Julius Kostovič, vězeň Norillagu, byl po návratu domů v roce 1949 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 15 let.
Československý komunistický režim odsoudil do vězení desítky bývalých vězňů Gulagu. Například Julius Kostovič, vězeň Norillagu, byl po návratu domů v roce 1949 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 15 let.