Státní archiv Služby bezpečnosti Ukrajiny (HDA SBU) poskytl ÚSTR k digitalizaci tisíce spisů sovětských bezpečnostních složek vedených na perzekvované krajany. Ústřední archiv HDA SBU v Kyjevě
Mezi spisy poskytnutými českým historikům patří k nejrozsáhlejším dokumentace k procesu s českými učiteli v Charkově. Kromě dokumentů vytvořených sovětskou policií obsahuje dokumenty zabavené krajanům při domovních prohlídkách
Mapa z vyšetřovacího spisu Josefa Tejkla, odsouzeného v roce 1931 v Charkově k pěti letům Gulagu. Jednalo se o studentskou práci, ale sovětští vyšetřovatelé ji zařadili mezi důkazní materiál. Tejkl byl opět odsouzen v roce 1938 a zastřelen
Leták informující zájemce o vystěhování z Československa do SSSR a o vypravení transportu
Informační leták vystěhovalců do SSSR obsahující praktické údaje o cestě
Titulní strana notového zápisu Internacionály zabaveného sovětskou policií u jednoho ze zatčených krajanů
Mezi organizátory pomoci krajanům v SSSR patřilo náboženské sdružení Kostnická jednota, která často referovala o osudu osadníků v časopise Kostnické jiskry
Nové vystěhovalce neodradili ani zprávy o perzekuci krajanů. Článek v moskevské Pravdě z 5. ledna 1928 o odsouzení údajných československých špionů Martínka a Horáka k trestu smrti. Učiteli Jaroslavu Martínkovi byl trest později změněn na deset let v Gulagu
Cestovní pas Jaroslava Martínka a jeho ženy Zdeny se dochoval v archivu HDA SBU
Přátelé, příbuzní i agitátoři vystěhovalectví do SSSR často odmítali věřit zprávám o represích a těžkých podmínkách v zemi Sovětů. "Nevím, co si mám myslet o tom vašem nářku, ale vím, že vy jste si vědomi toho, že pětiletka je víc než váš žaludek a osobní zájmy. Budujete základy socialismu"
"Víte, co si dneska myslí Vaši rodiče, když jim vlastní děti napíší takový dopis? Víte, že tito rodiče nespí, že když jdou večer spát, že myslí na Vás!!!"
"Buďte trpěliví, vždyť se to snad zlepší. Tatínek říkal, aby jste tak moc nepsali, aby jste si neublížili. A ty Lojzíku všímej si trochu politiky, snad by to bylo lepší"
Ukázka ze zabavených dopisů zaslaných z Prahy do Traktorstroje - jedné z destinací českých vystěhovalců
Co Lojzo? Plníš úkoly? Já pokračuji! Na Tebe se spoléhám, že víš! Já také. Snaha – Skutky – to předně!!! Práci čest!
Vystěhovalcům do SSSR přicházeli rovněž žádosti o propagandistické dopisy a články do Rudého práva a další komunistických novin
Jeden z takových dopisů z pera Jiřího Bezděka byl otištěn pod názvem Políček pomlouvačům sovětského Ruska v únoru 1928 v komunistických novinách Naše slovo a byl vydáván za důkaz proti lžím, které o sovětském ráji šíří jeho nepřátelé
Mezi vystěhovalci, kteří chtěli pomoci se vzděláním dětí v krajanských vesnicích, byl i učitel Jiří Bezděk. Na snímku povolení sovětského zastoupení v Praze k jeho cestě do SSSR
Z jednoho setkání českých učitelů zaslal Jiří Bezděk rodičům jako pohlednici fotografii účastníků
Rodiče Jiřího Bezděka si tento pohled nikdy nepřečetli. Skončil v rukách sovětské policie a stal se součástí vyšetřovacího spisu
Ještě v polovině roku 1930 kolovala mezi krajany výzva na pomoc vězněným soudruhům v kapitalistických zemích. Za několik měsíců část z nich sama skončí v sovětských věznicích
V červenci 1930 se v Žitomiru uskutečnily kurzy českých učitelů a činovníků krajanských sdružení. Uprostřed v uniformě Jaroslav Štrombach, brzy bude jako domnělý vůdce české špionážní skupiny zatčen a popraven
O zatčení generála Jaroslava Štrombacha v Charkově informovali v srpnu 1931 i českoslovenští novináři. Aniž by to tušili, generál byl již několik týdnů předtím popraven
Seznam krajanů vězněných v koncentračním táboře na Soloveckých ostrovech a dalších místech v SSSR, každoročně sestavovaný ministerstvem zahraničních věcí v Praze, se brzy rozroste o učitele odsouzené v Charkově
Mezi zatčenými krajany byly i ženy. Učitelka Evženie Gottwaldová byla odsouzena ke třem letům nucených prací v Gulagu
Doklad o zatčení Evženie Gottwaldové a jejím transportu do věznice v Charkově
Josef Michalský po zatčení OGPU. Následně byl odsouzen k trestu smrti, v době jeho pobytu na Soloveckých ostrovech byl trest změněn na deset let nucených prací v Gulagu. Přežil a jako dobrovolník čs. armády se na konci války vrátil do Československa
Cestovní pas Josefa Michalského zabavený po zatčení OGPU
Z dokumentů uložených v HDA SBU je zřejmé, že se Josef Michalský snažil s pomocí československých úřadů získat české knihy pro krajanské školy
Československé zastupitelství v Kyjevě se snažilo pomoci Josefu Michalskému s odjezdem do Československa. V průběhu příprav byl ale zatčen a následně odsouzen k trestu smrti
Inženýr Rudolf Albert z Předslavi u Klatov na fotografii v československém pasu, se kterým odjel do SSSR
Rudolf Albert byl odsouzen 14. června 1931 k trestu smrti. Trest mu byl sice snížen na deset let, avšak během výkonu trestu zemřel v roce 1942 v pracovním táboře na Soloveckých ostrovech
Vladimír Jona se narodil ve Lvově, právnickou fakultu ale studoval na Karlově univerzitě v Praze
Vladimír Jona byl jedním z učitelů odsouzených v roce 1931 a uvězněných na Soloveckých ostrovech. Propuštění se dočkal v roce 1940
Československý cestovní pas Václava Pišla a jeho manželky Marie Pišlové
Václav Pišl působil jako učitel v české škole v Zubovštině
Václav Pišl byl odsouzen k osmi letům vězení. Po čtyřech letech nucených prací na Soloveckých ostrovech byl v roce 1935 propuštěn
Jakub Váchal byl po odpykání trestu vyneseném v Charkově v roce 1931 opět zatčen v roce 1942 a krátce na to zastřelen v Novosibirsku
Jan Adamec se jako jeden z mála dostal po propuštění ze Soloveckých ostrovů zpět do Československa, a to již v roce 1935
Dopis propuštěného Jana Adamce určený otci jeho spoluvězně Antonína Vodseďálka, který se návratu domů nedočkal a zemřel o deset let později 9. 2. 1943 v Uchtižemlagu
Anton Urbanec byl odsouzen na tři roky nucených prací až po několika měsících, které uplynuly od hlavního procesu s českými krajany
Jedna z prvních zpráv o zatýkání krajanů v Sovětském svazu se objevila 13. července 1931 ve Večerním Českém slovu. Tou dobou již byla většina zmíněných osob odsouzena k trestu smrti a dalším trestům
Závěrečné obvinění proti členům vykonstruované české špionážní organizace na Ukrajině bylo v roce 1931 vydáno v brožuře, která následně sloužila orgánům OGPU jako vzor pro další represivní akce a vykonstruované procesy
Zpráva o pobytu skupiny českých vězňů ve věznici pro politické vězně v Jaroslavli, kam byli dopraveni po soudu v Charkově. Odtud byli dále odesláni do koncentračního tábora na Soloveckých ostrovech
Antonín Vodseďálek po zatčení OGPU v srpnu 1930
Otec Antonína Vodseďálka se snažil svého syna v internaci finančně podporovat a zasílal mu na Solovecké ostrovy peníze
Eskorta vězňů do tábora na Soloveckých ostrovech z dobového propagandistického filmu
Vstupní branou do rozdělovacího tábora v Kemi – přístavním městečku, odkud jezdí lodě na Solovecké ostrovy, prošli i čeští vězni odsouzení v Charkově
Klášter na Soloveckých ostrovech, místo utrpení tisíců obětí sovětského režimu, mezi nimi i desítek krajanů původem z Československa. Stav z roku 2016
Práce vězňů v koncentračním táboře na Soloveckých ostrovech
Práce vězňů v koncentračním táboře na Soloveckých ostrovech
Práce vězňů v koncentračním táboře na Soloveckých ostrovech
Učitel Jaroslav Bouček byl odsouzen k trestu smrti. Trest mu byl během výkonu trestu změněn na deset let, přesto se propuštění nedočkal a v roce 1940 zemřel v Gulagu
Antonín Zezula odsouzený k smrti zemřel ve věznici nedlouho po rozsudku
Jaroslav Kříž, rodák z Rokytníku, byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl posléze zmírněn na deset let. V roce 1940 byl propuštěn, v roce 1942 však znovu zatčen a odsouzen na pět let Gulagu
Josef Heger, rodák ze středočeských Hobšovic byl odsouzen k trestu smrti, který mu však byl později zmírněn na deset let nucených prací v Gulagu
Josef Balaš byl při procesu v Charkově odsouzen na 10 let. Během velkého teroru byl odsouzen k trestu smrti a 1. listopadu 1937 zastřelen v Sandarmochu
Potvrzení o zastřelení Jaroslava Balaše během velkého teroru
Ve stejný den jako Josef Balaš byl popraven v Sandarmochu i Josef Pícha-Petrovský, odsouzený v Charkově k deseti letům vězení.
Alexandr Vavřín byl odsouzen na deset let Gulagu. Během velkého teroru byl v roce 1937 znovu souzen a zastřelen v Sandarmochu u Soloveckých ostrovů
Memoriální hřbitov Sandarmoch je jedním z nejznámějších masových pohřebišť obětí Velkého teroru. Od srpna do konce roku 1938 zde bylo zastřeleno a pohřbeno více než 9500 osob
Masový hrob obětí Velkého teroru v Sandarmochu, kde leží i tělesné pozůstatky několik Čechů souzených v roce 1931 v procesu s českými učiteli
V roce 1935 byl Jiřímu Bezděkovi snížen trest smrti na pět let vězení
Po propuštění ze Soloveckých ostrovů byl Jiří Bezděk odeslán do vyhnanství na Sibiř. Po návratu do Československa napsal vzpomínky, které ilustroval Zdeněk Burian. Na obrázku Jiří Bezděk v péči evenského šamana
Seznam osob odsouzených v procesu s českými učiteli v Charkově, jak jej vyhotovil Jiří Bezděk po návratu do Československa pro ministerstvo zahraničních věcí
Po návratu do Československa Jiří Bezděk založil novou rodinu. V popředí dcera Jana
Chvíle rodinného štěstí v rodné vlasti neměly dlouhého trvání. V roce 1952 byl tentokrát již domácími komunisty Jiří Bezděk zatčen a odsouzen k osmnácti letům vězení. Propuštěn byl na amnestii v roce 1960
Jana Léblová, dcera Jiřího Bezděka, poskytla v roce 2010 historikům ÚSTR cenné svědectví o otci a dokumenty z rodinného archivu
V souvislosti s uveřejněním vzpomínek Jiřího Bezděka v časopise Širým světem se v roce 1938 obnovil zájem médií o případ vězněných učitelů
Článek o procesu s českými učiteli v Poledním listu z 16. února 1938
Stanislav Nikolau, vydavatel vzpomínek Jiřího Bezděka, apeloval na československou vládu ve věci českých učitelů na stránkách Českého deníku dne 16. ledna 1938
Vladimír Jakovlev, rodák z Prahy, byl odsouzen k trestu smrti. Trest byl v průběhu 30. let překvalifikován na deset let vězení. Podruhé byl zatčen v roce 1941 a odsouzen na pět let Gulagu. Jako jeden z mála se vrátil po válce do Československa
Zina Žantová, dcera Antonína Vodseďálka, se dozvěděla o úmrtí svého otce v Gulagu až od historiků ÚSTR, kteří informaci vypátrali díky spolupráci s ruským sdružením Memorial
Památník obětem politických represí v místě bývalého tábora Uchtižemlagu na severu Ruska, kde zemřel i učitel Antonín Vodseďálek. Stav z r. 2016
Vladimír Kubelka, rodák z Vídně, byl odsouzen ke třem letům nucených prací až koncem září 1931, několik měsíců po hlavním procesu v Charkově
V září 1931 byl mimo hlavní proces odsouzen ve skupině osmi krajanů kvůli kontaktům na Jiřího Bezděka i Vladimír Bláha. Během prvního líčení vyvázl s podmíněným trestem, v následujících letech byl opakovaně souzen a vězněn. Zemřel 29. ledna 1943 v Siblagu
Vladimíra Bláha na poslední fotografii krátce před posledním zatčením. Zleva matka Anna, syn Vladimír, Vladimír Bláha, syn Stanislav, manželka Helena
V roce 1947 se podařilo rodině Vladimíra Bláhy, zemřelého v Gulagu v r. 1943, přestěhovat do Československa. Synové Vladimír a vedle něj zády obrácený Stanislav krátce po příjezdu do vlasti
V letech 1959–1965 byla většina odsouzených v Charkově soudně rehabilitována. Během pátrání po jejich osudech se obrátila KGB na „české kolegy“, kteří potvrdili, že odsouzení nepracovali pro buržoazní rozvědku a informovali o těch, kteří se vrátili do Československa
Přeživší učitelé a další odsouzení v Charkově podávali KGB svědectví o utrpení, kterým museli oni a jejich kolegové projít. Ukázka z výpovědi Evženie Gottwaldové z roku 1964
Výpověď Mikuláše Kohouta na velitelství KGB v Kyjevě během rehabilitačního procesu v září 1964
Výpověď Václava Pišla na velitelství KGB v Kyjevě během rehabilitačního procesu v roce 1964
Ve snaze zjistit, co se stalo s odsouzenými v Charkově, analyzovala KGB i soupis Čechů popravených v Žitomírské oblasti v r. 1938
Celkem osmdesát krajanů bylo 22. září 1938 odsouzeno tzv. trojkou NKVD k zastřelení v Žitomíru
Mezi odsouzenými bylo i několik účastníků procesu s českými učiteli v Charkově v roce 1931
Trest byl vykonán na den sv. Václava 28. září 1938
Jedná se o největší masovou vraždu krajanů v Sovětském svazu. Zastínila i proces s českými učiteli, který se odehrál o sedm let dříve