Artur Löwy (1898–?)

Vězněn v letech 1939–?: Siňava, Lvov, Nikolajev, Pečorlag

Narodil se 25. března 1889 ve Vrutkách do rodiny učitele. V letech 1901–1907 studoval na reálném gymnáziu, poté nastoupil jako úředník v továrně, kde pracoval až do roku 1914. V letech 1914 –1918 sloužil v rakousko-uherské armádě u 15. pěšího pluku, dosáhl hodnosti praporčíka. Po návratu z války pracoval až do roku 1939 znovu jako úředník v továrně – metalurgické firmě Josef Černý v Moravské Ostravě.
Byl ženatý: manželka Nely (*1892), měl dvě děti: dceru Editu (*1926) a syna Františka (*1929), žili v Moravské Ostravě. Bratr Julius (*1887) byl učitel v Moravské Ostravě/Praze, sestra Olga (*1898) učitelka ve Fryštátě, Malvina (*1900) rovněž učitelka ve Fryštátě, tchán Jakub Holender (*1860) a tchyně Hedvika (*1865) žili ve Fryštátě.
Do Niska nad Sanem byl Artur Levi deportován 18. října 1939 prvním ostravským transportem. Při hromadném přechodu německo-sovětské hranice ve skupině asi 62 osob byl 25. října 1939 u Siňavy zadržen sovětskými pohraničníky. Nebyl již propuštěn.
Vězněn byl nejdříve ve Lvově, v průběhu roku 1940 byl přemístěn do věznice v Nikolajevu. Rozhodnutím Zvláštní porady NKVD Nikolajevské oblasti z 21. června 1940 byl odsouzen k pěti letům pobytu v nápravně pracovních táborech. Vězněn byl v Pečorlagu. O jeho dalších osudech se ve vyšetřovacím spise nedochovaly žádné informace. Rehabilitován byl 5. června 1990.
Na základě dalších dostupných pramenů lze zjistit, že dcera Edita a syn František byli 26. září 1942 deportováni z Ostravy do Terezína a odsud 8. října 1942 do Treblinky, kde zahynuli.

Zdroj:

Deržavnyj archiv Lvivskoj oblasti, f. Kriminalnyje spravy R-3258 (1939-1950), sv. č. 18182.

Назад на вибрані долі краян