František Polák (1889–1971)

Vězněn v letech 1939–1947: Moskva (Lefortovo, Butyrka), Norillag, Unžlag

František Polák (1889–1971) František Polák se narodil 27. prosince 1889 v Hostomicích u Příbrami. Studoval práva na Karlově univerzitě, za první světové války padl do ruského zajetí. V Rusku posléze vstoupil do československého zahraničního vojska, do vlasti se vrátil v prvním transportu legionářů. Po návratu dokončil v červnu 1920 studia doktorátem z práv a věnoval se obhajobě dělníků a komunistických aktivistů. Na toto téma publikoval řadu odborných prací, vydal ale i propagandistickou brožuru o dobrých podmínkách v sovětských věznicích. V srpnu 1939 uprchl před nacistickou perzekucí do Polska a v Krakově vstoupil do formující se československé vojenské jednotky, která skončila v sovětském zajetí. Na základě udání československých komunistů, kteří jej obvinili z trockismu, byl společně s dalšími osmi vojáky 3. listopadu 1939 zatčen příslušníky NKVD a převezen do moskevské věznice Lubjanka. V jiné moskevské věznici Butyrka byl 16. června 1940 odsouzen za kontrarevoluční činnost k osmi letům těžké práce v táborech Gulagu. Poté byl transportován do Norillagu, kde následující rok a půl pracoval v dolech, na stavbách silnic a na odklízení sněhu. Dne 17. ledna 1942 byl na základě amnestie propuštěn a odeslán k Československé vojenské jednotce do Buzuluku. Vzhledem k tomu, že se odmítl podílet na prosovětské osvětě československého vojska, opět upadl v nemilost u československých komunistů i sovětských bezpečnostních orgánů. Na konci roku 1942 byl za přispění Ludvíka Svobody spolu s třemi dalšími Čechoslováky zatčen příslušníky NKVD a v Moskvě odsouzen za protisovětskou činnost k pěti letům v pracovních táborech Unžlag. Propuštění se dočkal až 5. prosince 1947. Fyzicky a psychicky vyčerpaný se vrátil 7. března 1948 do Československa, kde právě proběhl komunistický puč. Začátkem září 1948 proto opět zamířil do emigrace. Nejprve pobýval v Německu, kde v roce 1949 začal s pomocí Pavla Tigrida informovat západní veřejnost o sovětských táborech. O rok později vystoupil jako svědek v pařížském procesu Davida Rousseta s komunistickým časopisem Les Lettres françaises. V dubnu 1951 se přestěhoval do USA, odkud neúnavně upozorňoval svět na represivní charakter sovětského zřízení a existenci táborů Gulagu. Kromě rozhovorů pro média a veřejných diskusí vystoupil i na půdě OSN. Až do penze se živil jako uklízeč a noční hlídač, což mu nezabránilo, aby vlastním nákladem vydal koncem 50. let své publikace. František Polák zemřel 15. dubna 1970 ve městě Coxsackie ve státě New York. Jeho souborné dílo vydal v roce 2015 Ústav pro studium totalitních režimů.


Назад на вибрані долі краян