Boris Kučera (1902–1938)
Vězněn v letech 1937–1938: Moskva (butyrská věznice); popraven 26. února 1938

Boris Kučera (1902–1938) Boris Kučera se narodil v roce 1902 v městečku Malyn v dnešní Žitomírské oblasti. Otec byl českým vesnickým učitelem, zemřel v roce 1905, o tři děti se pak starala pouze matka. B. Kučera se v roce 1919 přihlásil jako dobrovolník do Rudé armády, po demobilizaci absolvoval elektrotechnické kurzy v Moskvě a jeden ročník dopravní akademie. Oženil se a bydlel v Moskvě. Byl bezpartijní a pracoval jako náčelník stavební kanceláře signalizační a spojové služby železnice Dzeržinského. Jeho zatčení v listopadu 1937 souviselo s „odhalením“ rozsáhlé sítě záškodníků ve vedení železnice Dzeržinského od Moskvy až po Kursk. Už v září 1937 byl zatčen náčelník spojovací služby a signalizace Svjatoslav Berboro, který se po několika výsleších přiznal. K vině se doznali i ostatní postupně zatčení vedoucí pracovníci až na Borise Kučeru. Ten jakékoliv sabotáže vytrvale odmítal a rozhodně popíral i členství v trockistické protistátní organizaci. Přesto byl obviněn, že na trati nechal nainstalovat semafory tak, aby omezily průjezdnost především vojenských transportů, a úmyslně nezajistil dostatečné zásoby elektrické techniky, což by v případě havárie mohlo ohrozit vlakovou dopravu. Expertní komise uzavřela vyšetřování s tím, že zjištěná fakta o stavu spojení a signalizace dráhy Dzeržinského jsou výsledkem záškodnické činnosti prováděné bývalým náčelníkem spojovací služby Berborem, jeho náměstkem Galvinem, náčelníkem stavební kanceláře Kučerou, náčelníkem technického oddělení stavební komory Kačkovem a náčelníkem zásobovací skupiny Kuzněcovem. Všichni byli popraveni, stejně jako jejich nadřízení z ústředního vedení železnice Dzeržinského. Borise Kučeru odsoudila „trojka“ NKVD pro Moskevskou oblast 19. února 1938, trest smrti byl vykonán 26. února 1938. Stížnosti na trestní řízení ze strany manželky Olgy a později i matky Emílie shledaly orgány bezpředmětnými – obě ženy ovšem netušily, že B. Kučera již byl popraven. Teprve 22. listopadu 1956 rozhodlo prezidium Moskevského městského soudu trestní řízení přerušit pro chybějící skutkovou podstatu trestného činu. V březnu 1957 požádala Kučerova žena o vystavení manželova úmrtního listu. Obdržela odpověď, že zemřel v nezjištěném táboře 28. července 1944 na krvácení do mozku.

Zdroje:

BORÁK, Mečislav: Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2013.


Назад на вибрані долі краян