František Jančišin (1894–1938)
Vězněn v roce 1938: Moskva (taganská věznice); popraven 3. června 1938
František Jančišin se narodil v roce 1894 v Prešově. Z poněkud strohého vylíčení jeho života ve vyšetřovacím spisu víme jen tolik, že se v roce 1919 přidal k Rudé armádě Maďarské republiky rad a po porážce revoluce byl v Košicích odsouzen ke třem letům vězení. Poměrně vysoký trest byl údajně vynesen nejen za pokus o svržení moci, ale i za spoluúčast na zabití dvou osob během revolučních událostí. Po propuštění odjel v roce 1923 za prací do Argentiny. V roce 1927 se vrátil do Evropy a chtěl odejít do Sovětského svazu. Na sovětském konzulátě v Berlíně mu ale odmítli dát vízum, v Litvě mu zase řekli, že jako politický emigrant musí vyčkat, až přijde z Moskvy souhlas s jeho přijetím. Po deseti dnech čekání přešel F. Jančišin hranici v noci pěšky a přihlásil se sovětským orgánům. Byl ve vazbě v Minsku, pak byl převezen do butyrské věznice v Moskvě a nakonec předán orgánům Kominterny. Po propuštění pracoval jako zámečník v různých moskevských závodech. Naposled byl zástupcem vedoucího obchodu č. 6 ve Stalinském okrese Moskvy. Oženil se a měl jedno dítě, bydlel na stanici Reutovo u Moskvy. K zatčení Františka Jančišina došlo 21. ledna 1938, poté byl umístěn do taganské věznice. Zásadní roli ve vyšetřování sehrál jeho ilegální příchod do SSSR a skutečnost, že patřil do společnosti politických emigrantů a běženců, což budilo podezření. Hned po prvním výslechu sestavili vyšetřovatelé z jeho barvitého životopisu krkolomně poskládaný špionážní příběh: Čech ze Slovenska zverbovaný v Argentině, aby v Sovětském svazu dělal špiona pro rozvědku Holandska. Jančišin se přiznal, že když v Argentině v roce 1926 pracoval pro holandskou firmu Dutsch, vědělo se o něm, že chce odejít do Sovětského svazu. Tamní holandský konzul mu měl radit, aby se snažil dostat do Baku a podával pak zprávy o sovětském naftovém průmyslu. Od konzula prý dostal sto rublů a jízdenku. Zprávy měl předávat Holanďanovi, který za ním měl jezdit do Ruska. Nikdo však nikdy nepřijel a F. Jančišin se na Kavkaz stejně nedostal. V roce 1929 měl přesto poslat poštou holandské rozvědce špionážní zprávu o rozvoji naftového průmyslu v SSSR. Z jakých zdrojů by takovou zprávu mohl sestavit, nikdo nezjišťoval. Komise NKVD a Prokurátora SSSR nad ním přesto 22. května 1938 vynesla trest smrti, který byl vykonán 3. června 1938. František Jančišin byl rehabilitován v září roku 1989.
Zdroje:
Назад на вибрані долі краян