Konstantin Belgovský (1895–1945)

Vězněn v r. 1945: Praha, Baden bei Wien

Konstantin Belgovský se narodil 2. července 1895 v Kyjevě v rodině lékaře. Po absolvování gymnázia roku 1914 nastoupil na Právnickou fakultu Kyjevské univerzity sv. Vladimíra a souběžně zahájil kariéru novináře. Díky této činnosti se seznámil s představiteli komunity kyjevských Čechů a v době náboru dobrovolníků do České družiny měl intenzivní kontakty jak s velením tohoto armádního útvaru, tak i s civilním Českým komitétem. 22. prosince 1918 se Belgovský oženil s Helenou Chodorovičovou, dcerou velitele štábu Kyjevského vojenského okruhu Nikolaje Chodoroviče, pod jehož vedením se formovala Česká družina. Hned po svatbě Belgovský s manželkou opustil Kyjev a odjel do Oděsy, kde nastoupil na Právnickou fakultu Oděské univerzity a začal pracovat v místních novinách. Na začátku roku 1920 manželé Belgovští spolu s antibolševickými armádními jednotkami opustili Oděsu a přes Sofii v březnu 1920 odjeli do Československa. V Praze Konstantin Belgovský nastoupil do tiskové agentury Russpress, která se později spojila s agenturou Central European Press – Centropress. Belgovský se stal vedoucím jejího ruského oddělení, zpracovával pro československý tisk přehled zpráv ze Sovětského svazu a zároveň v ruštině sestavoval bulletiny o Československu. Většina zpráv o dění v Sovětském svazu v československém meziválečném tisku tak procházela jeho rukama. Konstantin Belgovský byl od roku 1923 aktivním členem Ruského sokolského svazu v zahraničí a v letech 1926 až 1939 byl členem jeho vedení a vedoucím tiskového oddělení. Belgovský byl také členem Svazu ruských novinářů a spisovatelů v ČSR a dlouholetým korespondentem několika ruských emigrantských periodik v Evropě. Dne 22. ledna 1938 bylo Konstantinu a Heleně Belgovským uděleno československé státní občanství a domovské právo pražské. 13. června 1945 byl Belgovský ve svém pražském bytě v Bělehradské ulici č. 22 zadržen příslušníky sovětské Smerš. Po měsíci ve vězení byl na základě vlastních výpovědí oficiálně zatčen a obviněn z trestných činů podle článků 58-2 a 58-11 trestního zákoníku Ruské sovětské federativní svazové republiky: organizace kontrarevolučních zločinů, jejichž cílem byla invaze do Sovětského svazu a převzetí moci. Obžalován byl 1. srpna 1945, svou vinu uznal. Ve stejný den ho vězeňský lékař poslal s diagnózou střevního krvácení do vojenské nemocnice č. 5229 ve městě Meidling. Místo toho byl Belgovský přepraven do polní věznice Střední skupiny vojsk SSSR v Badenu u Vídně, kde strávil přibližně měsíc v provizorní cele ve sklepě jedné z vil. Konstantin Belgovský zemřel 11. září 1945. Jeho tělo bylo ještě týž den pohřbeno na neoznačeném místě v lese osm kilometrů východně od města Baden bei Wien.

Zdroje:

CHLEBINA, Anna: Sokol a novinář. Osudy bílého emigranta Konstantina Belgovského. Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů, Roč. 13, č. 4 (2019), s. 73–79.

Назад на вибрані долі краян