Arnošt Bleiweiss (1914-1943)

Narodil se 17. srpna 1914 v obci Lomnice u Tišnova a živil se jako krejčí. Po začátku nacistické okupace přesídlil do Moravské Ostravy. Otec Jindřich (*1879), matka Berta (*1880) a sestra Zdena (*1906) zůstali v Lomnici, bratr Karel (*1910) žil v Brně. Do Niska nad Sanem byl A. Bleiweiss deportován 26. října 1939 druhým ostravským transportem. Německo-sovětské hranice přešel 7. listopadu 1939 u Siňavy. Následně odjel do Lvova, kde přebýval až do svého zatčení 27. června 1940 lvovským NKVD. Od září 1940 byl bez rozsudku vězněn ve Volgolagu (Volgostroje) u města Rybinsk v Jaroslavlské oblasti. Propuštěn byl 2. února 1942. O jeho dalších osudech se ve vyšetřovacím spise nedochovaly žádné informace. Rehabilitován byl 16. června 1999. Na základě jiných pramenů lze zjistit, že byl 16. února 1942 odveden u Československé vojenské jednotky v Buzuluku, kde absolvoval kurz telefonistů. Padl 8. března 1943 v bitvě u Sokolova. Otec Jindřich a matka Berta byli 4. dubna 1942 deportováni z Brna do Terezína a odsud do ghetta u obce Rejowiec, kde oba zahynuli.

Zdroj:

Haluzevyj deržavnyj archiv Služby bezpeky Ukrajiny ‒ Lvov, f. Jevrejskije spravy (1939—1941), sv. č. 4607.

Zpět na vybrané osudy krajanů