Oskar Kulka (1892–1940)

Vězněn v roce 1940: Lvov (věznice č. 4), Unžlag

Oskar Kulka (1892–1940) Narodil se 2. května 1892 v Příboře v tkalcovské rodině. Vychodil devět tříd obecné a měšťanské školy, poté čtyři třídy textilní školy. V letech 1913–1918 sloužil v rakousko-uherské armádě, nejprve v Haliči, následně v Itálii. Po návratu z války začal pracovat jako tkadlec v textilní továrně v Příboře, kde setrval až do obsazení československého pohraničí Němci, kdy ztratil stálé zaměstnání. Od té doby pracoval jen příležitostně. Byl ženatý: manželka Rosa (*1905), měl jedno dítě: dceru Hanu (*1931), obě žily v Praze. Otec Jakub Kulka, bývalý tkalcovský mistr, a matka Terezie žili rovněž v Praze, stejně jako bratr Walter Kulka.
Dne 10. února 1939 bylo vydáno nařízení, aby všichni Židé žijící v obsazeném pohraničí toto území opustili. Oskar Kulka proto odjel s rodinou do Místku, kde bydleli do 17. října 1939. V ten den ho Gestapo společně s dalšími místeckými a frýdeckými Židy odvezlo do Ostravy a v prvním ostravském transportu deportovalo do Niska nad Sanem.
Při hromadném přechodu německo-sovětské hranice 28. října 1939 v okolí města Rava Ruska zadrželi běžence sovětští pohraničníci, zaregistrovali je a opět propustili. Oskar Kulka odjel do Lvova, kam dorazil 31. října 1939. Ve Lvově pobýval 8 dní a poté odjel do nedaleké obce Brjuchovyči, kde žil až do svého zatčení lvovskou NKVD 24. června 1940. Následně byl držen ve lvovské věznici č. 4. Rozhodnutím Zvláštní porady NKVD Lvovské oblasti z 20. září 1940 byl odsouzen jako sociálně nebezpečný element ke třem rokům pobytu v nápravně pracovních táborech. Již od 26. července 1940 byl však vězněn v Unžlagu. Zemřel 18. prosince 1940. Rehabilitován byl 24. července 1995.

Zdroj:

Deržavnyj archiv Lvivskoj oblasti, f. Kriminalnyje spravy R-3258 (1939-1950), sv. č. 8979.


Zpět na vybrané osudy krajanů