Natan Landau (1916–?)
Vězněn v letech 1940–1945: Skolje, Stryj, Pečorlag

Narodil se 21. listopadu 1916 v Chustu do silně nábožensky založené rodiny. Doma mluvili jidiš. Matka Toberivka Segalová pocházela z vesnice Majdan (dnes Mižhirja). Podle některých vyprávění se Natan narodil během stěhování z Majdanu do Chustu, přímo na tržnici. Otec Hajmayer (Chaim) Landau měl malou tiskárnu a tkalcovskou dílnu, kde vyráběl modlitební pláště talit. Od pěti let Natan závodně sportoval. Fyzická zdatnost mu pomohla v pozdějších letech přežít útrapy druhé světové války. Po základní škole nastoupil na rusínské gymnázium. V patnácti letech začal pracovat na tkalcovském ručním stavu. V rodině bylo jedenáct dětí — sedm chlapců a čtyři děvčata. Někteří bratři zemřeli před válkou, část z nich v Osvětimi. I jedna ze čtyř sester zahynula v Osvětimi společně se svými dvěma malými dětmi, tři válku přežily. Po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi chtěl Natan utéct na západ, po německém a sovětském útoku na Polsko se však rozhodl pro SSSR. Po přechodu hranice 6. srpna 1940 ho zatkla pohraniční hlídka NKVD. Byl vězněn mj. ve Skolje a Stryji a následně odsouzen na tři roky nucených prací v okolí budované trasy Kotlas—Vorkuta na území dnešní Republiky Komi. Prošel několika tábory Gulagu na této trase. Propuštění se dočkal až po skončení války. Po návratu do Chustu nemohl zpočátku najít vhodnou práci, pracoval jako skladník v restauraci a továrně na nábytek, chvíli i jako předseda národního výboru. V roce 1951 se oženil s dívkou, jejíž otec Josip Schwarz zemřel ve třicátých letech v jednom z táborů Gulagu. O rehabilitaci poprvé požádal v roce 1957, ale dočkal se jí až o šest let později, v roce 1963. Posledních 39 let života pracoval v turistickém ruchu.


Zpět na vybrané osudy krajanů