Narodil se 15. června 1912 v Českém Těšíně do židovské rodiny Salamona (v jiných zdrojích Šaji) Jassyho a jeho manželky Fanny Weissové. Po vychození povinné obecné a měšťanské školy absolvoval i dva ročníky průmyslové školy. Poté se živil jako deštníkář – výrobce a opravář deštníků a žil nadále v Těšíně, který byl na podzim 1938 zabrán Poláky.

Další dochované údaje se různí. Podle spisu NKVD musel Jassy narukovat do polské armády, přičemž se při ústupu dostal na východ Polska, který byl ve druhé polovině září 1939 obsazen Rudou armádou a po propuštění ze zajetí se usadil ve Lvově. Materiály armádní provenience – kmenový list a osobní záznam z Buzuluku uvádějí, že byl vyvezen prvním ostravským transportem v říjnu 1939 do Niska, odkud později přešel hranice SSSR a zdržoval se ve Lvově.

Lvovskou NKVD byl zatčen 27. června 1940. Od září 1940 byl vězněn ve Volgolagu (Volgostroj) u města Rybinsk v Jaroslavlské oblasti. Jako polský státní příslušník byl na amnestii pro polské občany propuštěn koncem ledna 1942. Na základě dalších pramenů lze zjistit, že byl v Buzuluku 19. května 1942 odveden do Československé vojenské jednotky v SSSR. Výcvik konal u 2. pěší roty. Na frontu nakonec odjel jako příslušník minometné roty 1. čs. samostatného polního praporu. Prodělal boje Sokolova a po absolvování kurzu řidičů coby příslušník velitelské čety I. Dělostřeleckého oddílu 1. čs. samostatné brigády i boje u Kyjeva a na Pravobřežní Ukrajině. Konec války ho zastihl v hodnosti četaře. V armádě sloužil až do 6. února 1946. Mezitím si dodělal důstojnickou školu a demobilizoval v hodnosti podporučíka hospodářské služby. V civilu se přestěhoval do severočeského Rumburku. Jako národní správce firmy J. Muller zde opět pracoval jako deštníkář. Po nástupu komunistické totality se rozhodl Československo opustit. Vystěhoval se do Vídně a odtud v únoru 1950 do Izraele. Tam mu s manželkou, židovkou z Podkarpatské Rusi, život nevyhovoval a později se přestěhoval do Austrálie, kde také zemřel.