Eduard Gertner (1889–1938)
Vězněn v roce 1938: Moskva; popraven 10. září 1938

Eduard Gertner (1889–1938) Eduard Gertner se narodil v roce 1889 v Janově nad Nisou do rodiny tesaře. Za 1. světové války padl do ruského zajetí. V letech 1918–1921 bojoval v řadách Rudé armády. Po skončení občanské války v Rusku zůstal a pracoval jako stolař v různých závodech. Nakonec se uchytil v Moskvě ve vojenském závodě č. 24, kde se vyráběly letecké motory. Tady pracoval až do roku 1935, poté se stal seřizovačem dřevoobráběcích strojů v závodě č. 219 v Reutově u Moskvy. Bydlel v Moskvě a byl svobodný, jeho nejbližší příbuzní žili v Československu. Eduard Gertner byl zatčen 28. února 1938 pro podezření ze systematické kontrarevoluční činnosti proti sovětskému zřízení. V té době už byl občanem Sovětského svazu, ale dlouho žil bez občanství. Československý pas si vyřídil až v roce 1924, aby mohl jet za svou rodinou. Vyslanectví pak ještě několikrát navštívil kvůli prodloužení platnosti pasu. Pro vyšetřovatele to však byl jasný důkaz špionáže. Gertner se po několika výsleších doznal, že v roce 1925 ho zverbovala československá rozvědka. Informace o produkci závodů měl předat během své návštěvy Československa. Přátelil se rovněž s německým komunistou Walterem, který byl zatčen už v roce 1936. Gertner podle všeho pod nátlakem popsal jejich přátelství jako kontrarevoluční a cíleně zaměřené proti existujícímu zřízení v SSSR i proti politice komunistické strany. K obvinění ze špionáže posléze přibyla i agitace proti sovětskému zřízení. V září 1937 totiž okresní výbor VKS(b) v Reutově projednával Gertnerovo vyloučení ze strany, neboť v době výměny stranických legitimací neřekl prověrkové komisi nic o svých protistranických postojích a nesouhlasu s linií strany v otázce občanů přicházejících z Německa a Československa do SSSR. Byl proto obviněn z protisovětské agitace podle článku 58-10 trestního zákoníku. Komise NKVD a Prokurátora SSSR jej odsoudila 28. srpna 1938 k trestu smrti, 10. září byl E. Gertner popraven. Jeho rodina na Liberecku byla po válce patrně odsunuta, protože Eduardův nejmladší bratr Robert se v červnu 1957 ozval z Německé demokratické republiky. Napsal do Moskvy, aby zjistil, co se stalo s Eduardem. Úředníci ze Správy KGB prošli archivní spisy a navrhli toto řešení: Vycházeje z uvedeného a s ohledem na to, že hledající bratr Robert Gertner žije v demokratické zemi a o zatčení Gertnera neví, pokládá Správa KGB při Radě ministrů SSSR pro Moskvu a Moskevskou oblast za účelné sdělit Výkonnému výboru SOKK a KP SSSR 131 jako odpověď do zahraničí to, že místo pobytu hledaného nebylo zjištěno. K rehabilitaci Eduarda Gertnera došlo až z moci zákona v roce 1989.

Zdroje:

BORÁK, Mečislav: Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2013.


Zpět na vybrané osudy krajanů