Hermann Paul (1889–1938)
Vězněn v roce 1938: Moskva (butyrská věznice); popraven 7. dubna 1938

Hermann Paul (1889–1938) Hermann Paul se narodil v roce 1889 v Chabařovicích u Ústí nad Labem. Od roku 1921 byl členem KSČ a za svou činnost v komunistickém hnutí byl několikrát vězněn. Do Sovětského svazu přijel v roce 1931 se souhlasem vyslanectví SSSR v Berlíně a na doporučení ústředního výboru KSČ. Členství ve straně mu bylo převedeno do VKS(b). Jeho žena a dcera žily v Československu a H. Paul s nimi udržoval pravidelnou korespondenci. V Moskvě přitom žil s jinou ženou, s níž měl dvě dcery. Pracoval jako literární redaktor v Německých ústředních novinách (Deutschzentralzeitung). Podle příkazu k zatčení z ledna 1938 byl H. Paul podezřelý ze špionáže již delší dobu. V říjnu 1937 podal jeho soused Anton Pitenko orgánům NKVD zprávu, že na večírcích v Paulově bytě se kritizuje život v SSSR a chválí život v Německu. K zatčení došlo 9. února 1938 a Hermann Paul byl převezen do butyrské věznice. Brzy se doznal ke všemu, z čeho byl viněn: k verbování dalších cizinců žijících v SSSR pro špionážní účely a ke sbírání informací o náladách obyvatelstva, o sovětském leteckém průmyslu a moskevských letištích. Rozhodnutím Komise NKVD a Prokurátora SSSR z 27. března 1938 byl H. Paul odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 7. dubna 1938. V roce 1956 se o osud svého otce začala zajímat jeho starší ruská dcera Erika Ivanovna, která po jeho zmizení a následné matčině smrti skončila v dětském domově. Správa KGB při Radě ministrů SSSR pro Moskevskou oblast po prošetření její žádosti navrhla, aby se jí odpovědělo, že její otec byl 23. března 1938 odsouzen k deseti letům pobytu v táborech Gulagu a během výkonu trestu zemřel 17. dubna 1941 na zápal plic. Zároveň požádala o zjištění, zda je žadatelka skutečně dcerou H. Paula, protože ze spisu to nebylo možné zjistit. Začalo prošetřování všech okolností případu a vyšetřovatelé odhalili i existenci Paulovy rodiny v Československu, od které ještě v prvních poválečných letech dostával na svou moskevskou adresu dopisy. Z šetření jeho špionážní činnosti naopak vyplynulo, že podklady pro obvinění jsou naprosto nekonkrétní a nepodložené objektivními údaji. Proto byl Paul Hermann v dubnu 1957 rehabilitován. Teprve v únoru 1992 Správa KGB pro Moskvu a Moskevskou oblast ve spise nahradila falešné údaje o datu, místě a příčině smrti Hermanna Paula pravdivými a tyto informace sdělila i jeho dceři Erice.

Zdroje:

BORÁK, Mečislav: Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2013.


Zpět na vybrané osudy krajanů