Richard Kaša (1895–1938)
Vězněn v roce 1938: Moskva (taganská věznice); popraven 23. června 1938

Richard Kaša (1895–1938) Richard Kaša se narodil v roce 1895 v obci Pustkovec u Ostravy. Jeho otec byl bednářem a s manželkou Marií měli šest dětí. V roce 1924 odešel R. Kaša přes Polsko do Sovětského svazu za prací. Doma nechal ženu a dvě dcery, které za ním později přijely. V mládí členem sociální demokracie (1917–1919) a poté přešel do KSČ (1921–1924), v Rusku se ale ke komunistům nepřihlásil. Pracoval jako elektromontér v moskevském závodě Stavkolit. Zatčen byl 8. března 1938 na základě zmínky ve výslechovém protokolu svého známého, který jej označil za nepřítele režimu. Údajně systematicky prováděl kontrarevoluční nacionalistickou agitaci a zastával teroristické postoje vůči vedoucím činitelům VKS(b) i sovětské moci, měl se také ostře vymezovat proti všem komunistům. Podle všeho někde před kamarády řekl něco kritického na adresu režimu, vyšetřovatelé ho však obvinili rovnou ze špionáže. Z Kašova životopisu vykonstruovali historku o tom, že při odchodu z ČSR do Polska byl na hranicích zadržen a naverbován do rozvědky s cílem provádět v Sovětském svazu špionážní činnost ve prospěch Československa. Rozvědka mu prý pomohla ilegálně přejít hranice z Polska do SSSR, kde měl navázat spojení s československým agentem jménem Franko. Tomu prý pak předával hlášení vojenského charakteru o výrobní činnosti chemičky ve Frunze i o politických náladách obyvatelstva. Původní impulz k zatčení tím doplnil hlavní zločin – špionáž. Na tajemného agenta Franka byl založen zvláštní vyšetřovací spis, avšak žádné informace se o něm nikdy nenašly. To však už v případě Richarda Kaši, jenž se podle protokolu ke své vině doznal, nehrálo žádnou roli. Komise NKVD a Prokurátora SSSR rozhodla 22. května 1938 o tom, že bude zastřelen. Rozsudek byl vykonán 23. června 1938 v areálu NKVD v Butově u Moskvy. Obvinění ze špionáže i rozsudek zrušilo až rozhodnutí prokurátora Moskevského vojenského okruhu 12. září 1989. Rozhodnutí mělo být podle zákona oznámeno příbuzným oběti. Záznam, zda se to Kašova ruská rodina dozvěděla, ve spise chybí. Čeští příbuzní po osudu Richarda Kaši marně pátrali už za války, kdy ho hledali na Ukrajině, jeho synovec Ladislav Janečka pak psal na Červený kříž i do Ruska. Teprve nález archivních dokumentů v Moskvě jim objasnil alespoň konec jeho života.

Zdroje:

BORÁK, Mečislav: Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2013.


Zpět na vybrané osudy krajanů