Robert Percel (1897–1938)
Vězněn v roce 1938: Moskva; popraven 10. června 1938

Robert Percel (1897–1938) Robert Percel se narodil v roce 1897 v obci Dolné Hámre (dnes součást obce Hodruša-Hámre v okrese Žarnovica na Slovensku) v Uhersku, po celý život se však hlásil k českému původu. Mezery v jeho vyšetřovacím spisu neumožňují zjistit, z jakého sociálního prostředí pocházel a jak se dostal do Sovětského svazu. První informace jsou z počátku 30. let, kdy byl zaměstnancem Správy milice města Moskvy, naposledy působil ve funkci dispečera dopravy. V Moskvě žil s manželkou a s dvěma dětmi. Robert Percel byl zatčen 11. března 1938 pro podezření ze špionáže. Pozornost orgánů podle všeho upoutalo sdělení, že má mnoho příbuzných v zahraničí, s nimiž udržuje písemný styk. V dotazníku zatčeného však uvedeni nejsou. Vyšetřovatelé Percelovi kladli za vinu, že jej v roce 1937 zlákal ke špionážní a diverzní činnosti ve prospěch Německa agent německé rozvědky Rudolf Huss. R. Percel měl na základě jeho pokynů připravovat výbuchy muničních skladů a autogaráží moskevské milice (URKM). K těmto činům se přiznal a 23. května 1938 byl výrokem Komise NKVD a Prokurátora SSSR odsouzen k trestu smrti zastřelením. Popraven byl 10. června 1938. V únoru 1956 požádala Percelova manželka Anna příslušné úřady, aby jí sdělily, co se stalo s jejím mužem. Správa KGB proto vydala příkaz matrice v moskevském okrese Dzeržinského zaregistrovat Percelovo úmrtí. Příčinou měla být arterioskleróza, které údajně podlehl 3. října 1943 v nezjištěném pracovním táboře. Tuto falešnou informaci také dostala manželka, zároveň se však rozběhlo prošetřování případu. Bylo zjištěno, že Percelův údajný řídící agent Rudolf Huss, tehdy mistr kontroly ve vagonce v Mytiščích, byl již 2. února 1938 odsouzen Zvláštní poradou NKVD k deseti letům pobytu v táborech Gulagu a ve svých výpovědích Percela vůbec nezmiňoval. Navíc byl R. Huss už v červnu 1956 Vojenským tribunálem Moskevského vojenského okruhu shledán nevinným. V případě Roberta Percela učinilo v červenci 1957 Vojenské kolegium Nejvyššího soudu SSSR stejné rozhodnutí a rodák ze středního Slovenska byl rehabilitován.

Zdroje:

BORÁK, Mečislav: Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2013.


Zpět na vybrané osudy krajanů