Wilhelm Böhmer (1901–1937)
Vězněn v roce 1937: Noginsk, Moskva; popraven 29. prosince 1937
Wilhem Böhmer se narodil v roce 1901 v Pertolticích u Frýdlantu do rodiny textilního dělníka. Vyučil se zámečníkem v Liberci, řemeslo vykonával v městských jatkách. Po studiu textilní průmyslovky pracoval od roku 1924 jako mistr v přádelně na umělé hedvábí. Politicky se angažoval u sociálně demokratické a později komunistické mládeže, od roku 1925 byl členem KSČ. K jeho zálibám patřilo esperanto, a v srpnu 1926 proto odjel na světový kongres esperantistů do Leningradu. Zároveň si plánoval i bližší poznání Sovětského svazu. Na kongresu se dozvěděl, že v Naděžinsku hledají odborníky do nového kovozávodu, a nechal se tam zaměstnat. Poté pracoval ve strojírnách závodu Rekord v autonomní republice povolžských Němců, v roce 1932 přešel do závodu Elektrostal v Moskevské oblasti. Oženil se a spolu se ženou a synem Alexandrem bydlel v osadě u továrny, kde pracoval jako konstruktér. Jeho další život tragicky změnilo represivní tažení proti cizincům, zpočátku především Němcům. Byť se před získáním sovětského občanství W. Böhmer prokazoval československým pasem, byl 15. listopadu 1937 zatčen a obviněn ze špionáže pro Německo. Údajně s několika již dříve zatčenými německými spolupracovníky dostávali z německého vyslanectví fašistické noviny a časopisy, které pak šířili po továrně. Böhmerovi přitížilo i jeho předešlé členství v KSČ, neboť sovětské orgány zjistily, že na cestu do SSSR nebyl vyslán stranou, což v jejich očích budilo podezření. Navíc stranická prověrka v roce 1937 shledala závažné nedostatky v převodu jeho členství do VKS(b). Nepodařilo se dohledat jeho ručitele a staré formuláře a razítka už neplatily. V dotazníku zatčeného W. Böhmer také uvedl, že je bezpartijní. V jednom z formulářů vyšetřovatel zapsal, že byl ze strany vyloučen pro styky s Němci. Podle obvinění také Böhmer po zrušení svého členství kritizoval před nestraníky způsob výměny stranických průkazů a prozradil tak důvěrné informace. Ve vazbě ve věznici v Noginsku strávil pět týdnů. Ke stykům s Němci a četbě německých novin se doznal, obvinění ze špionáže ale kategoricky odmítl. Přestože konkrétní důkazy neexistovaly, byl 23. prosince 1937 Komisí NKVD a Prokurátora SSSR odsouzen k zastřelení, rozsudek byl vykonán 29. prosince. V listopadu 1989 byl Wilhem Böhmer rehabilitován.
Zdroje:
Zpět na vybrané osudy krajanů