Konstantin Čcheidze (1897–1974)

Vězněn v letech 1945–1955: Moskva, Unžlag

Konstantin Čcheidze se narodil roku 1897 ve městě Mozdok nedaleko Vladikavkazu. Jeho otcem byl gruzínský kníže Alexandr Čcheidze, matka pocházela z rodiny ruského důstojníka. V roce 1916 absolvoval kadetskou školu v Poltavě, potom nastoupil do vojenského jezdeckého učiliště v Tveru, které opustil kvůli účasti v tažení na Petrohrad spolu s armádou gen. Kornilova v srpnu 1917. Po porážce se vrátil na Severní Kavkaz a bojoval v různých útvarech protibolševické Bílé armády.
Spolu se zbytky Wrangelovy armády byl v roce 1920 evakuován ze Sevastopolu do Turecka a odtud přemístěn do tábora pro internované vojáky na řeckém ostrově Lemnos. V letech 1921–1923 žil v Bulharsku, poté přešel ilegálně do Československa. V Praze začal studovat na Ruské právnické fakultě, současně si přivydělával publicistickou i literární prací a výukou ruského jazyka. Od roku 1925 byl členem Svazu ruských spisovatelů a žurnalistů v ČSR. Po ukončení studia v roce 1928 přednášel na Ruské svobodné univerzitě v Praze.
Ještě za studia se připojil k filozofickému hnutí Evrazijců a postupně se stal jedním z jeho lídrů. Začátkem třicátých let založil při literárním archivu knihovny Národního muzea fond Fedoroviana Pragensia, sloužící ke studiu odkazu ruského filozofa Evrazijce Nikolaje F. Fjodorova. Navázal četné přátelské kontakty s představiteli české kultury, napsal několik převážně autobiograficky inspirovaných románů, dějově zasazených do kavkazského prostředí. V českém periodickém tisku pravidelně uveřejňoval drobné prózy, články, reportáže a recenze.
Za nacistické okupace se stal stoupencem Ruského antifašistického hnutí, které vycházelo z vlasteneckého stanoviska a stranilo Sovětskému svazu. Dne 1. června 1945 byl v Praze zatčen sovětskými bezpečnostními orgány Smerš, vyšetřován pro svou někdejší protisovětskou činnost a odsouzen na 10 let v nápravně pracovních táborech. V roce 1955 se vrátil do Československa. Na sklonku života napsal paměti o událostech z let 1917–1955, které nebyly publikovány. V důsledku nemoci a poté, co mu byla zrušena překladatelská smlouva, čímž přišel o možnost obživy, spáchal sebevraždu. Pochován byl v Roudnici nad Labem.

Zpět na vybrané osudy krajanů