Mykola Galagan (1882–1953?)
Vězněn v letech 1945–1953?: Kyjev, Siblag

Mykola Galagan (1882–1953?) Mykola Galagan se narodil v roce 1882 do rodiny pravoslavného kněze původem z majetné kozácké rodiny. V letech 1890–1902 studoval v Kyjevě, zpočátku na státním gymnáziu, poté na soukromém; následně absolvoval v roce 1909 Přírodovědeckou fakultu Kyjevské univerzity sv. Vladimíra. Již jako student gymnázia se Galagan zapojil do revoluční činnosti, jeho názory se postupně transformovaly z radikálně nacionalistických na sociálnědemokratické.
Před 1. světovou válkou pracoval jako úředník, za války sloužil v ruské armádě na hranicích s Čínou. V roce 1917 se Galagan stal praporčíkem Prvního ukrajinského pluku Bohdana Chmelnyckého (v rámci ruské armády), v jehož řadách bojoval proti armádě Rakousko-Uherska. Na podzim téhož roku byl zvolen poslancem Centrální rady Ukrajiny – ukrajinského revolučního parlamentu. V roce 1918 působil jako diplomat Ukrajinské lidové republiky (ULR) v Rumunsku, v letech 1919–1920 jako vedoucí diplomatické mise ULR v Maďarsku. Na Ukrajinu se nevrátil, zůstal ve Vídni. Od roku 1922 žil v Praze.
V Československu se Mykola Galagan stal zástupcem předsedy nejvlivnější ukrajinské emigrantské organizace – Ukrajinského hromadského komitétu, spoluzaložil Ukrajinskou hospodářské akademii v Poděbradech, pracoval pro nadaci, která financovala vydání ukrajinských knih pro emigranty a také učil na Ukrajinském reálném gymnáziu v Řevnicích. Na konci roku 1938 odjel Galagan na Podkarpatskou Rus do Chustu, kde učil přírodovědu na místním reálném gymnáziu. Po okupaci tohoto území Maďary byl zatčen a deportován do Čech.
Za 2. světové války řídil odborné nakladatelství Ukrajinské národní jednoty, jediné povolené ukrajinské organizace na území protektorátu. Poté pracoval jako knihovník Ukrajinské svobodné univerzity v Praze. Dvakrát byl zatčen Gestapem: v roce 1942 kvůli vydávání politické literatury a o dva roky později kvůli kontaktům s OUN. Po 4 měsících ve věznici na Pankráci byl propuštěn a vrátil se na své místo knihovníka.
Dne 12. května 1945 byl 63letý Mykola Galagan zatčen kontrarozvědkou Smerš a odvezen do Kyjeva. 8. května 1946 byl odsouzen na 10 let pobytu v nápravně pracovních táborech. Kolik let přesně strávil v táborech Siblagu v Kemerovské oblasti, není známo. Podle údajů Ministerstva vnitra Ukrajiny zemřel v Gulagu v roce 1953, v rozhodnutí o rehabilitaci z r. 1992 je uvedeno, že byl propuštěn roku 1955.


Zpět na vybrané osudy krajanů