Nikolaj Bystrov (1899–1967)

Vězněn v letech 1945–1955: Moskva, Unžlag, Ozerlag, Dubravlag

Nikolaj Bystrov se narodil 13. října 1899 v Petrohradě. Vystudoval Petrohradské první gymnázium a byl přijat na právnickou fakultu moskevské univerzity. Po bolševické revoluci v roce 1917 vstoupil do Dobrovolnické armády, k takzvaným bělogvardějcům, usilující v době ruské občanské války (1917–1920) o svržení komunistické moci. Poté, co Rudá armáda v občanské válce zvítězila, odešel v roce 1921 do Československa. V Praze dokončil Ruskou právnickou fakultu a do konce 20. let pracoval jako redaktor v řadě ruských emigrantských časopisů. Dalších deset let byl zaměstnancem čs. ministerstva zahraničí. V roce 1936 získal československé občanství, oženil se s rodilou Češkou a založil rodinu. V lednu 1940 byl převeden do Slovanské knihovny. Po německém napadení Sovětského svazu v létě 1941 Nikolaje Bystrova zatklo Gestapo a dva měsíce strávil ve vazbě na Pankráci. Od září téhož roku až do konce války opět pracoval ve Slovanské knihovně. 20. května 1945 byl zatčen příslušníky sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš a odvlečen do Moskvy, kde byl po několikaměsíčním vyšetřování souzen za účast v občanské válce na straně Dobrovolnické armády, za odchod do ciziny a za činnost v protisovětských exulantských organizacích. Prokurátor navrhoval trest smrti, konečný verdikt vojenského tribunálu padl 19. listopadu 1945 a zněl deset let odnětí svobody. Nikolaje Bystrova transportovali do jednoho z táborů Unžlagu, kde do roku 1948 vykonával manuální práci. Posléze byl převezen do Ozerlagu u města Tajšen v Irkutské oblasti. Tady prodělal vážnou infekční žloutenku, což mu zřejmě zachránilo život. Z těžké manuální dřiny byl totiž přeřazen na práci u zdravotní služby, nakonec se stal kurýrem. V květnu 1955 mu vypršel trest. V táborovém komplexu Dubrovlag proběhla rekonvalescence před odjezdem ze Sovětského svazu, který opustil v srpnu 1955. O pár dnů později se po deseti letech znovu sešel se svou českou rodinou v Praze. Po návratu do Československa Nikolaj Bystrov pracoval jako překladatel ve svobodném povolání. Zemřel 2. prosince 1967 v Praze.

Zdroje:

DVOŘÁK, Jan – FORMÁNEK, Jaroslav – HRADILEK, Adam: Vždyť jste československý občan! Příběh Nikolaje Bystrova, zavlečeného z Prahy do sibiřských lágrů In: Čechoslováci v Gulagu III., Česká televize/ÚSTR, Praha 2019, s. 187–203.

BYSTROV, Michal (ed.): Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova. Galén, Praha 2017.

Zpět na vybrané osudy krajanů