Pavel Zoc (1900–1983)
Vězněn 1945–1955: Lvov, Pečorlag

Pavel Zoc v Československu po návratu z Gulagu Pavel Zoc se narodil 25. ledna roku 1900 v obci Zoltoše na Ukrajině. Otec byl školním inspektorem, matka v domácnosti. Během studií na gymnáziu ho zastihla první světová válka a narukoval do carské armády. V době občanské války bolševici vyhnali jeho rodiče z domu uprostřed zimy bez jakýchkoliv prostředků, oba záhy zemřeli. Nejstarší syn Ivan padl v bojích s Rudou armádou, Pavel s mladším bratrem bojovali na straně Ukrajinské lidové republiky a po jejím pádu v roce 1919 zamířili přes Turecko a jižní Evropu do Československa, kde posléze získali občanství. Pavel díky vládnímu stipendiu v Praze vystudoval Vysokou školu zemědělskou, Jiří se stal ekonomem. Za první republiky se Pavel Zoc politicky angažoval v ukrajinských organizacích působících v ČSR, požadujících svobodu Ukrajiny. V roce 1941 se oženil s Češkou, po dobu nacistické okupace pracoval jako správce statku na Kladensku. Po osvobození Prahy byl 16. května 1945 zatčen příslušníky sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš a odvlečen do Lvova, kde probíhaly výslechy. Za protisovětskou činnost byl odsouzen k deseti letům v táborech Gulagu. Trest si odpykával v jednom z táborů Pečorlagu v polárních oblastech Ruska, kde pracoval v různých profesích. Devět let o jeho existenci pranic netušili manželka ani syn Ivan. Teprve po Stalinově smrti v roce 1953, kdy se poměry státního teroru v Sovětském svazu začaly uvolňovat, mohl napsat svým blízkým první dopis. Jeho zpráva z Gulagu dorazila do Prahy v roce 1954, o rok později, v dubnu 1955, se v Praze objevil i Pavel Zoc. Před propuštěním na svobodu musel podepsat prohlášení, že do Sovětského svazu odešel dobrovolně, s cílem budovat válkou zničené hospodářství. Státní bezpečnost si přesto pravidelně ověřovala jeho občanské postoje, kvůli otcově minulosti měl problémy s přijetím na vysokou školu i jeho syn Ivan. Po návratu z Gulagu Pavel Zoc pracoval jako agronom v JZD na Kladensku. Zemřel v roce 1983.

Zdroje:

DVOŘÁK, Jan – FORMÁNEK, Jaroslav – HRADILEK, Adam: Můj drahý tatínku, brzy nám napiš a brzy se vrať. Příběh agronoma Pavla Zoce uneseného od rodiny do Sovětského svazu; In: Čechoslováci v Gulagu II., Česká televize/ÚSTR, Praha 2018, s. 207–217.

BYSTROV, Vladimír: Únosy československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945–1955. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2003.


Zpět na vybrané osudy krajanů