ČECHOSLOVÁCI V GULAGU III. Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu

Závěrečný díl volné knižní trilogie Čechoslováci v Gulagu představuje dalších dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se v minulosti ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu – a to zdaleka nejen v době světového válečného konfliktu. Podobně jako v minulých dílech jsou zde přiblíženy také životní příběhy některých českých obětí Stalinova Velkého teroru a nechybí ani tematika únosů nepohodlných lidí z Československa v poválečném období. Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vychází nejen u příležitosti 80. výročí masového exodu z nacisty okupovaného Československa do Sovětského svazu, ale připomíná i smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu. Heliodor Píka a Jakub Koutný po návratu do vlasti a komunistickém puči sami našli smrt v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949 v Plzni na Borech, Koutný byl téhož roku odsouzen k 25 letům těžkého žaláře v československých nápravně pracovních táborech a v únoru 1960 zemřel v Leopoldově. Jejich spolupracovníky Andreje Patruse a Pavla Cibereho poslal sovětský soud ve stejné době na 25 let do Gulagu. Na rozdíl od Píky a Koutného se však v roce 1955 oba dočkali propuštění na svobodu a alespoň částečné rehabilitace. I o nich je tato kniha…

Česká televize, ÚSTR, Praha 2019, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-328-4 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-52-4 (ÚSTR)

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.

ČECHOSLOVÁCI V GULAGU II. Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu

Druhý díl publikace Čechoslováci v Gulagu přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech, dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí.

Česká televize, ÚSTR, Praha 2018, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-311-6 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-13-5 (ÚSTR)

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.

ČECHOSLOVÁCI V GULAGU Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu

Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel demonstruje zvůli sovětské totalitní moci, která nemilosrdně likvidovala či k otrocké práci bezohledně využívala i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných a často náhodně vybraných lidí se tak octly v soukolí nenasytného molochu v podobě provázané sítě trestně pracovních táborů – neblaze proslulého systému zvaného Gulag.

Česká televize, ÚSTR, Praha 2018, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-311-6 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-13-5 (ÚSTR)

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.

ŽIDÉ V GULAGU Sovětské pracovní a zajatecké tábory za druhé světové války ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod pak navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech. Kniha vyšla s podporou Nadačního fondu obětem holocaustu.

ÚSTR, Praha 2017, 1. vydání, vaz., 296 s., ISBN 978-80-87912-93-5

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit na webových stránkách knihkupectví Kosmas.cz.

SEDM LET V GULAGU Vzpomínky pražského advokáta na sovětské pracovní tábory

František Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa v březnu 1948 uprchl na Západ s cílem informovat svět a rodnou zemi o sovětské realitě, které sám dlouhá léta odmítal uvěřit. Přestože sepsal vzpomínky na Gulag již koncem 50. let v exilu, nedostalo se jim v jeho domovině v následujících padesáti letech zasloužené pozornosti. Předkládaná publikace má za cíl tento deficit napravit a přiblížit české veřejnosti osobnost Františka Poláka i jeho dílo.

ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, váz., 432 s., ISBN 978-80-87912-25-6

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit na webových stránkách knihkupectví Kosmas.cz.

SMERŠ Rok v táboře nepřítele

Nikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič), rodák z Podkarpatské Rusi, podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš, v níž působil několik měsíců jako tlumočník. Deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí však ojedinělý pohled na metody sovětského represivního aparátu na území osvobozeném Rudou armádou v závěru 2. světové války. Český čtenář tak má poprvé po téměř sedmdesáti letech od prvního vydání deníku možnost seznámit se s aktivitami Smerš i v Československu, zvláště v Praze, kde probíhala hlavní vlna zatýkání.

ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, váz., 169 s., ISBN 978-80-87912-23-2

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Kniha je k dispozici ke stažení zde.

СТАТЬИ