GULAG A ČESKOSLOVENSKO: VELKÝ TEROR Perzekuce československých občanů a krajanů v SSSR

Knihu vydalo nakladatelství Pulchra a Ústav pro studium totalitních režimů jako druhý díl připravované čtyřsvazkové knižní řady, jejíž první část zahájilo v roce 2024 vydání publikace Gulag a Československo: Válka.

Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937–1938, z československé perspektivy. Během pouhých dvou let bylo v Sovětském svazu na základě smyšlených obvinění odsouzeno několik tisíc krajanů a československých občanů k trestu smrti nebo k mnohaletým nuceným pracím v Gulagu, ke konfiskaci majetku či k vyhnanství.

Jejich rozmanité a tragické osudy jsou popsány na základě dlouholetého výzkumu realizovaného v rámci projektu Čechoslováci v Gulagu. Autoři vycházejí ze stovek vyšetřovacích spisů sovětské NKVD týkajících se pronásledovaných krajanů, shromážděných především na Ukrajině, ale i v dalších postsovětských zemích. Využívají rovněž prameny z českých archivů, dobového tisku a odborné literatury. V neposlední řadě publikace čerpá i z informací získaných díky spolupráci s pozůstalými, tedy z domácích archivů a rodinné paměti.

Vedle pečlivě zrekonstruovaných osobních příběhů obětí represí v různých regionech Sovětského svazu, historického rozboru vzniku, průběhu a konce Velkého teroru, kniha představuje také místa poprav, vězení a posledního odpočinku zapomenutých obětí sovětského režimu. Činí tak prostřednictvím rozsáhlé obrazové přílohy v podobě dobových i současných fotografií, grafů a map.

V publikaci jsou rovněž zařazeny dvě kapitoly věnované reflexi sovětských represí v dobové československé literatuře a tisku. V jejím závěru čtenář nalezne také překlady vybraných klíčových dobových dokumentů vztahujících se k Velkému teroru a perzekuci krajanů.

Vydání publikace navazuje na předchozí výstupy z projektu Čechoslováci v Gulagu, zejména na rozsáhlý česko-ukrajinský sborník dokumentů Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny, knižní sérii Čechoslováci v Gulagu I-III vydanou ve spolupráci s Českou televizí a stejnojmenný dokumentární seriál. V citovaných titulech byly popsány vybrané osudy obětí Velkého teroru, například Josefa Jandury, ale i připomínka popravy krajanů v Žitomíru či spolupráce na projektu Poslední adresa a osudy popravených Čechů v Moskvě a na Ukrajině.

Kniha vznikla jako výsledek projektu Databáze pramenů k problematice politických represí vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (č. DH23P03OVV073), realizovaného v rámci programu NAKI III s podporou Ministerstva kultury České republiky.

Záznam uvedení knihy v Knihovně Václava Havla 12. 11. 2025:

GULAG A ČESKOSLOVENSKO: VÁLKA Perzekuce československých občanů a krajanů v SSSR

Knihu vydalo nakladatelství Academia a Ústav pro studium totalitních režimů jako třetí díl připravované čtyřsvazkové knižní řady Gulag a Československo.

Publikace přináší obsáhlá svědectví o represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu v období druhé světové války. Perzekuce postihly tisíce uprchlíků z Podkarpatské Rusi, stovky protektorátních Židů a dalších obyvatel okupovaného Československa, kteří v SSSR hledali útočiště před rasovým nebo politickým pronásledováním ze strany nacistického Německa a horthyovského Maďarska. V táborech Gulagu, rozesetých po celém SSSR, se jejich osudy prolnuly s osudy krajanů již dříve odsouzených na sovětském území v průběhu kolektivizace ze začátku 30. let či Velkého teroru z let 1937-1938.

Kniha by nevznikla bez pomoci ukrajinských archivářů a historiků, kteří spolupráci s autory nepřerušili ani v těžkých časech ruské invaze.

Obrovské množství archiválií získaných autory v posledních letech zejména z ukrajinských archivů poskytuje nejen doplňující a srovnávací informace k osobním svědectvím, díky nim se v této knize veřejnosti poprvé představí také konkrétní počty krajanů vězněných v jednotlivých táborech Gulagu, počty těch, kteří útrapy s tím spojené nepřežili, a další statistické údaje. Množství prostudovaného materiálu umožnilo nastínit problematiku v podobě informací k tématům v československém kontextu dosud neznámým (například útěky z táborů, zastřelení vězně, kanibalismus, vězněné děti).

Vydání publikace navazuje na dlouholetý výzkum historiků sdružených v projektu Čechoslováci v Gulagu, realizovaném v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů. Mezi nevýraznější výstupy patří Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB, knižní série Čechoslováci v Gulagu vydaná ve spolupráci s Českou televizí a stejnojmenný dokumentární seriál, sborník dokumentů Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny, či tematická čísla revue Paměť a dějiny 3/2023, 3/2021 a 3/2018.

Kniha vznikla jako výsledek projektu Databáze pramenů k problematice politických represí vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (č. DH23P03OVV073), realizovaného v rámci programu NAKI III s podporou Ministerstva kultury České republiky.

K tématu vězněných čs. občanů v období II. světové války viz stránky projektu:
Amnestie pro československé občany v SSSR ze dne 3. 1. 1942
Amnestie z 20.11.1942 pro podkarpatské Rusíny, Ukrajince, Slováky a další čs. občany
vězněné v SSSR Uprchlíci před nacismem a vězni Gulagu v bitvě u Sokolova a Kyjeva v roce 1943

Uvedení knihy: Knihovna Václava Havla, 4. března 2025

CZECHOSLOVAK JEWISH REFUGEES IN THE GULAG
Soviet Labour and POW Camps during World War II as Recollected by Jewish Refugees from Czechoslovakia

Kniha přináší detailní pohled na represi československých židovských uprchlíků ze strany sovětského režimu během druhé světové války. Obsahuje jednadvacet rozhovorů s přeživšími pamětníky, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských věznicích a pracovních táborech. Jejich životní příběhy jsou reprezentativní pro osudy přibližně dvou tisíc československých Židů, kteří před pronásledováním německými a maďarskými okupačními silami a slovenskými fašisty uprchli na východ do Sovětského svazu.

Namísto očekávané ochrany se však setkali s další formou perzekuce. Sovětské orgány většinu z nich odsoudily k dlouholetým trestům nucených prací v gulazích, a to na základě obvinění z nelegální imigrace, špionáže či jiných svévolně vykonstruovaných trestných činů. Zvláštní skupinu tvořili Židé z maďarské pracovní služby, kteří buď dezertovali, nebo padli do sovětského zajetí.

Autoři v publikaci rozlišují čtyři hlavní vlny útěků: z Protektorátu Čechy a Morava, z koncentračního tábora Nisko, z Karpatské Rusi a z výše zmíněné maďarské pracovní služby. Každý z rozhovorů je konfrontován s doplňujícími dokumenty a fotografiemi nalezenými v archivech NKVD, převážně na Ukrajině.

Karolinum Press, Institute for the Study of Totalitarian Regimes, Praha 2025, ISBN 978-80-246-5926-8.

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě Nakladatelství Karolinum.

VELKÝ TEROR NA UKRAJINĚ 1937–1938
perzekuce české menšiny

Sborník dokumentů Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny je monumentální dílem českých a ukrajinských historiků a archivářů, které poprvé v ucelené podobě předkládá veřejnosti téma nejhoršího období represí vůči krajanům na Ukrajině z perspektivy dokumentů sovětských bezpečnostních složek.

Vydání sborníku navazuje na dlouholetou snahu projektu Čechoslováci v Gulagu ohledně výzkumu a připomínky obětí sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů, ale i na práci dalších historiků, zejména Mečislava Boráka (viz. Zatajené popravy), který se na přípravě sborníku podílel, ale bohužel se jeho vydání nedožil.

Více než tisíci stránková publikace obsahuje reprezentativní vzorek čítající sto podrobně okomentovaných dokumentů z provenience NKVD a dalších bezpečnostních složek publikovaných dvojjazyčně. A to v ruském originále a českém překladu, jež dokládají podobu sovětského státního teroru uplatňovaného proti Čechům na Ukrajině. Dílo může být zároveň vnímáno jako manuál ke čtení, porozumění i překladu dokumentů sovětských bezpečnostních složek.

Tvůrci sborníku Jan Dvořák, Anna Chlebina, Andrij Kohut, Anna Morhun a další spolupracovníci, vycházeli při výběru z širokého spektra dohledaných dokumentů, a také ze snahy podat co nejvěrnější výpověď o podobě represí vůči české národnostní menšině v dané oblasti a v konkrétním období. Vypovídá o tom rozmanitá skladba dokumentů sovětské represivní moci – například hlášení o rozkrývání údajných „českých špionážních agentur“, statistická hlášení o průběhu masových akcí a především spisy z vyšetřování jednotlivých osob – zprávy o jejich zatčení, protokoly z výslechů a zprávy o popravě.

Mezi publikovanou dokumentací čtenář nalezne např. materiály týkající se největší hromadné exekuce osob českého původu na území SSSR, k níž došlo na svátek sv. Václava 28. září 1938 v Žitomíru, kde tehdy bylo popraveno 80 lidí (z toho 78 Čechů).

Nakladatelství Academia, ÚSTR, Praha, 2023, 1. vydání, váz., 1024s., ISBN 978-80-200-3514-1 (Academia), ISBN 978-80-87912-89-8 (ÚSTR)

Vybrané dokumenty a snímky k tématu najdete ve fotogalerii.

ČECHOSLOVÁCI V GULAGU III. Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu

Závěrečný díl volné knižní trilogie Čechoslováci v Gulagu představuje dalších dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se v minulosti ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu – a to zdaleka nejen v době světového válečného konfliktu. Podobně jako v minulých dílech jsou zde přiblíženy také životní příběhy některých českých obětí Stalinova Velkého teroru a nechybí ani tematika únosů nepohodlných lidí z Československa v poválečném období. Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vychází nejen u příležitosti 80. výročí masového exodu z nacisty okupovaného Československa do Sovětského svazu, ale připomíná i smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu. Heliodor Píka a Jakub Koutný po návratu do vlasti a komunistickém puči sami našli smrt v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949 v Plzni na Borech, Koutný byl téhož roku odsouzen k 25 letům těžkého žaláře v československých nápravně pracovních táborech a v únoru 1960 zemřel v Leopoldově. Jejich spolupracovníky Andreje Patruse a Pavla Cibereho poslal sovětský soud ve stejné době na 25 let do Gulagu. Na rozdíl od Píky a Koutného se však v roce 1955 oba dočkali propuštění na svobodu a alespoň částečné rehabilitace. I o nich je tato kniha…

Česká televize, ÚSTR, Praha 2019, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-328-4 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-52-4 (ÚSTR)

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.

ČECHOSLOVÁCI V GULAGU II. Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu

Druhý díl publikace Čechoslováci v Gulagu přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech, dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí.

Česká televize, ÚSTR, Praha 2018, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-311-6 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-13-5 (ÚSTR)

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.

ČECHOSLOVÁCI V GULAGU Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu

Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel demonstruje zvůli sovětské totalitní moci, která nemilosrdně likvidovala či k otrocké práci bezohledně využívala i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných a často náhodně vybraných lidí se tak octly v soukolí nenasytného molochu v podobě provázané sítě trestně pracovních táborů – neblaze proslulého systému zvaného Gulag.

Česká televize, ÚSTR, Praha 2018, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-311-6 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-13-5 (ÚSTR)

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.

ŽIDÉ V GULAGU Sovětské pracovní a zajatecké tábory za druhé světové války ve vzpomínkách židovských uprchlíků z Československa

Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli, či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a jejích specifik. Na tento úvod pak navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v ukrajinských archivech. Kniha vyšla s podporou Nadačního fondu obětem holocaustu.

ÚSTR, Praha 2017, 1. vydání, vaz., 296 s., ISBN 978-80-87912-93-5

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit na webových stránkách knihkupectví Kosmas.cz.

SEDM LET V GULAGU Vzpomínky pražského advokáta na sovětské pracovní tábory

František Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa v březnu 1948 uprchl na Západ s cílem informovat svět a rodnou zemi o sovětské realitě, které sám dlouhá léta odmítal uvěřit. Přestože sepsal vzpomínky na Gulag již koncem 50. let v exilu, nedostalo se jim v jeho domovině v následujících padesáti letech zasloužené pozornosti. Předkládaná publikace má za cíl tento deficit napravit a přiblížit české veřejnosti osobnost Františka Poláka i jeho dílo.

ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, váz., 432 s., ISBN 978-80-87912-25-6

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit na webových stránkách knihkupectví Kosmas.cz.

SMERŠ Rok v táboře nepřítele

Nikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič), rodák z Podkarpatské Rusi, podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš, v níž působil několik měsíců jako tlumočník. Deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí však ojedinělý pohled na metody sovětského represivního aparátu na území osvobozeném Rudou armádou v závěru 2. světové války. Český čtenář tak má poprvé po téměř sedmdesáti letech od prvního vydání deníku možnost seznámit se s aktivitami Smerš i v Československu, zvláště v Praze, kde probíhala hlavní vlna zatýkání.

ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, váz., 169 s., ISBN 978-80-87912-23-2

Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Kniha je k dispozici ke stažení zde.

ČLÁNKY