Knihu vydalo nakladatelství Academia a Ústav pro studium totalitních režimů s
podporou Ministerstva kultury České republiky jako třetí díl připravované čtyřsvazkové knižní řady.
Publikace přináší obsáhlá svědectví o represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu v období druhé světové války. Perzekuce postihly tisíce uprchlíků z Podkarpatské Rusi, stovky protektorátních Židů a dalších obyvatel okupovaného Československa, kteří v SSSR hledali útočiště před rasovým nebo politickým pronásledováním ze strany nacistického Německa a horthyovského Maďarska. V táborech Gulagu, rozesetých po celém SSSR, se jejich osudy prolnuly s osudy krajanů již dříve odsouzených na sovětském území v průběhu kolektivizace či Velkého teroru.
Ediční řada, připravovaná předními českými odborníky na téma Gulagu, má ambice stát se průvodcem po „souostroví Gulag“ z československé perspektivy, jež představí historii sovětských represí skrze příběhy obětí, dokumenty sovětských bezpečnostních složek, místa paměti nejen v mapách, ale i na dobových a současných fotografiích. Autoři předkládají nejnovější poznatky ke sledovanému tématu získané na základě vlastního výzkumu a současně s odkazem na nejdůležitější práce dalších historiků. Tato kniha by nevznikla bez pomoci ukrajinských archivářů a historiků, kteří spolupráci s autory nepřerušili ani v těžkých časech ruské invaze.
Obrovské množství archiválií získaných autory v posledních letech zejména z ukrajinských archivů poskytuje nejen doplňující a srovnávací informace k osobním svědectvím, díky nim se v této knize veřejnosti poprvé představí také konkrétní počty krajanů vězněných v jednotlivých táborech Gulagu, počty těch, kteří útrapy s tím spojené nepřežili, a další statistické údaje. Množství prostudovaného materiálu umožnilo nastínit problematiku v podobě informací k tématům v československém kontextu dosud neznámým (například útěky z táborů, zastřelení vězně, kanibalismus, vězněné děti).
Vydání publikace navazuje na dlouholetý výzkum historiků sdružených v projektu Čechoslováci v Gulagu, realizovaném v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů. Mezi nevýraznější výstupy patří Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB, knižní série Čechoslováci v Gulagu vydaná ve spolupráci s Českou televizí a stejnojmenný dokumentární seriál, sborník dokumentů Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny, či tematická čísla revue Paměť a dějiny 3/2023, 3/2021 a 3/2018.
Tato kniha byla vydána jako výsledek projektu Databáze pramenů k problematice politických represí vůči čs. občanům a krajanům v Sovětském svazu č. DH23P03OVV073 (program NAKI III) s podporou Ministerstva kultury České republiky.
K tématu vězněných čs. občanů v období II. světové války viz stránky projektu:
Amnestie pro československé občany v SSSR ze dne 3. 1. 1942
Amnestie z 20.11.1942 pro podkarpatské Rusíny, Ukrajince, Slováky a další čs. občany
vězněné v SSSR Uprchlíci před nacismem a vězni Gulagu v bitvě u Sokolova a Kyjeva v roce 1943
Uvedení knihy: Knihovna Václava Havla, 4. března 2025
Závěrečný díl volné knižní trilogie Čechoslováci v Gulagu představuje dalších dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se v
minulosti ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu – a to zdaleka nejen v době světového válečného
konfliktu. Podobně jako v minulých dílech jsou zde přiblíženy také životní příběhy některých českých obětí Stalinova Velkého teroru a nechybí ani
tematika únosů nepohodlných lidí z Československa v poválečném období. Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů
vychází nejen u příležitosti 80. výročí masového exodu z nacisty okupovaného Československa do Sovětského svazu, ale připomíná i smutná jubilea
dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu. Heliodor Píka a Jakub Koutný po návratu do vlasti
a komunistickém puči sami našli smrt v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949 v Plzni na Borech, Koutný byl téhož roku
odsouzen k 25 letům těžkého žaláře v československých nápravně pracovních táborech a v únoru 1960 zemřel v Leopoldově. Jejich spolupracovníky
Andreje Patruse a Pavla Cibereho poslal sovětský soud ve stejné době na 25 let do Gulagu. Na rozdíl od Píky a Koutného se však v roce 1955 oba
dočkali propuštění na svobodu a alespoň částečné rehabilitace. I o nich je tato kniha…
Česká televize, ÚSTR, Praha 2019, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-328-4 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-52-4 (ÚSTR)
Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.
Druhý díl publikace Čechoslováci v Gulagu přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až
50. letech minulého století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní
příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech,
dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí.
Česká televize, ÚSTR, Praha 2018, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-311-6 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-13-5 (ÚSTR)
Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.
Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech
minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel demonstruje zvůli sovětské
totalitní moci, která nemilosrdně likvidovala či k otrocké práci bezohledně využívala i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných a často
náhodně vybraných lidí se tak octly v soukolí nenasytného molochu v podobě provázané sítě trestně pracovních táborů – neblaze proslulého systému
zvaného Gulag.
Česká televize, ÚSTR, Praha 2018, 1. vydání, váz., 224 s., ISBN 978-80-7404-311-6 (Česká televize), ISBN 978-80-88292-13-5 (ÚSTR)
Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit v internetovém obchodě České televize.
Publikace přináší 21 rozhovorů s československými uprchlíky židovského původu, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních či
zajateckých táborech. Reprezentují osudy okolo dvou tisíc Židů původem z Československa, kteří se útěkem na východ sice vyhnuli útlaku ze strany
nacistických a maďarských okupantů či slovenských fašistů, ale většina z nich byla Sověty za nelegální překročení hranice, špionáž a další
vykonstruované trestné činy odsouzena k mnohaletým trestům nucené práce v táborech Gulagu. Specifickou skupinu pak tvořili Židé, kteří buď zběhli,
či padli do sovětského zajetí jako členové pracovních jednotek maďarské armády. Publikace mapuje čtyři vlny útěků – z protektorátu, z nacistického
tábora v Nisku, z Podkarpatské Rusi a ze zmíněných pracovních jednotek. Každá kapitola je uvedena popisem okolností vzniku uprchlické vlny a
jejích specifik. Na tento úvod pak navazuje soubor rozhovorů s pamětníky, které autoři publikace sami zaznamenali nebo získali z archivů po celém
světě. Rozhovory doplňují nedávno odtajněné a zpřístupněné dokumenty a fotografie z archivů NKVD, které se autorům podařilo dohledat zejména v
ukrajinských archivech. Kniha vyšla s podporou Nadačního fondu obětem holocaustu.
ÚSTR, Praha 2017, 1. vydání, vaz., 296 s., ISBN 978-80-87912-93-5
Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit na webových stránkách knihkupectví Kosmas.cz.
František Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest
proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen
jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa v březnu 1948 uprchl na Západ s cílem
informovat svět a rodnou zemi o sovětské realitě, které sám dlouhá léta odmítal uvěřit. Přestože sepsal vzpomínky na Gulag již koncem 50. let v
exilu, nedostalo se jim v jeho domovině v následujících padesáti letech zasloužené pozornosti. Předkládaná publikace má za cíl tento deficit
napravit a přiblížit české veřejnosti osobnost Františka Poláka i jeho dílo.
ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, váz., 432 s., ISBN 978-80-87912-25-6
Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Knihu si můžete zakoupit na webových stránkách knihkupectví Kosmas.cz.
Nikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič), rodák z Podkarpatské Rusi, podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti
jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš, v níž působil několik měsíců jako
tlumočník. Deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí však ojedinělý pohled na metody sovětského represivního aparátu na území
osvobozeném Rudou armádou v závěru 2. světové války. Český čtenář tak má poprvé po téměř sedmdesáti letech od prvního vydání deníku možnost
seznámit se s aktivitami Smerš i v Československu, zvláště v Praze, kde probíhala hlavní vlna zatýkání.
ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, váz., 169 s., ISBN 978-80-87912-23-2
Obsah knihy si můžete prohlédnout zde. Kniha je k dispozici ke stažení zde.
| HRADILEK, Adam: Partyzán Mišo a zapomenutá vražda. Pátrání po osudu jednoho z posledních žijících Čechoslováků, kteří prošli sovětskými tábory, odhalilo nepotrestaný zločin. Paměť a dějiny, 2021, (roč. 15), č. 4, s. 124–132. |
| DVOŘÁK, Jan: Z desítek Čechoslováků, kteří byli vězněni ve Volgolagu, známe osudy jen několika jednotlivců. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 24–35. |
| CHLEBINA, Anna: Babylonská věž v Intě. Rozhovor s Galinou Artemenkovou z Vlastivědného muzea v Intě, jednom z měst založených na místě bývalého tábora Gulagu. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 21–23. |
| HRADILEK, Adam: „Kdo tam byl, nikdy nezapomene“. Po stopách československých vězňů Gulagu v Republice Komi. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 3–13. |
| ROGAČEV, Alexej; ROGAČEV, Michail: Stručná historie táborů Gulagu v Republice Komi. Sever evropského Ruska vděčí za svůj rozvoj otrocké práci statisíců vězňů. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 14–20. |
| HRADILEK, Adam: Výstavba trati Kotlas-Vorkuta objektivem NKVD. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 36–47. |
| CHLEBINA, Anna: Život jako v dobrodružném filmu. Vzestupy a pády ukrajinského emigranta Borise Suchoručka-Choslovského. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 76–84. |
| HRADILEK, Adam: Český agent v Rusku. Zemřel ruský historik Michail Rogačev, který pomáhal mapovat osudy Čechoslováků. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 101–103. |
| JIRÁKOVÁ, Edita: Česká Poslední adresa připomíná oběti politických represí na Ukrajině. Paměť a dějiny, 2021 (roč. 15), č. 3, s. 107–110. |
| DVOŘÁK, Jan: Historie jedné hereze. Sourozenci Gerta a Harry Freundovi – oběti trockistického stigmatu. Soudobé dějiny. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2021. Roč. 28, č. 1, s. 99-160. |
| CHLEBINA, Anna: Sokol a novinář. Osudy bílého emigranta Konstantina Belgovského. Paměť a dějiny, 2019 (roč. 13), č. 4, s. 73–79. |
| HRADILEK, Adam ‒ KLŮC, Jiří ‒ KOPECKÝ, Lukáš: Životní pouť Vladimíra Levory (nejen) totalitními režimy. In: LEVORA, Vladimír. Ze stalinských gulagů do československého vojska. Galerie Klatovy / Klenová, ÚSTR, 2020, s. 8–23. |
| HRADILEK, Adam: Neskutečný příběh Věry Sosnarové Paměť a dějiny, 2019, (roč. 13), č. 2, s. 23–37. |
| DVOŘÁK, Jan: Žil jsem v SSSR. Příběh Josefa Kličky, vězně stalinského režimu ve službách nacistické propagandy. Paměť a dějiny, 2019 (roč. 13), č. 1, s. 80-90. |
| DVOŘÁK, Jan: Zatčení a odsouzení Pravomila Raichla v SSSR Paměť a dějiny, 2018 (roč. 12), č. 3, s. 47-55. |
| DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam: Československé oběti politických represí v SSSR. In: BABKA, Lukáš, ed. et al. Zakon soprotivlenija raspadu: osobennosti prozy i poèzii Varlama Šalamova i ich vosprijatije v načale XXI veka: sbornik naučnych trudov = Zákon o odporu rozpadu: zvláštnosti prózy a poezie Varlama Šalamova a jejich vnímání na počátku 21. století. Izdanije pervoje. Praga: Nacional'naja biblioteka Češskoj respubliki - Slavjanskaja biblioteka, 2017, s. 419–429. |
| DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam: Židé v Nisku. Roš Chodeš – Věstník židovských náboženských obcí v Českých zemích a na Slovensku, říjen 2017, roč. 79, s. 12–13. |
| DVOŘÁK, Jan: Zavlékání československých občanů z dnešního území České republiky do SSSR po roce 1945. In: PEKÁR, Martin – SIMON, Attila – TOKÁROVÁ, Zuzana (eds.): Cena vítězství. Odvlečení obyvatel z území Československa, Maďarska a Polska do Sovětského svazu v letech 1944-1945. Šamorín- Košice, 2017, s. 43–52. |
| DVOŘÁK, Jan: Naši popravení. Uctění památky čs. obětí na memoriálovém hřbitově v Sandarmochu. Paměť a dějiny, 2015 (roč. 9), č. 3, s. 134. |
| DVOŘÁK, Jan: Příběh liknavého donašeče. Robert Sylten – spolupracovník StB v Izraeli. Paměť a dějiny, 2015 (roč. 9), č. 4, s. 89-98. |
| DVOŘÁK, JAN: Smerš. In: РУССКОЕ СЛОВО, duben 2015, s. 12-18. – též publikováno na ruském historickém webu Uroki istorii XX Bek: http://urokiistorii.ru/node/52670 |
| DVOŘÁK, Jan – HORNÍK, Jan – HRADILEK, Adam: První transporty evropských Židů v dějinách holocaustu. Paměť a dějiny, 2015 (roč. 9), č. 1, s. 101-119. |
| DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam: The Persecution of Czechoslovak Jews in the Soviet Union during World War II. In: Jewish Studies in the 21st Century: Prague – Europe – World. Ed. Zoufalá, Marcela. Jüdische Kultur 29. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag, 2014, s. 195–212. |
| DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam – VALIŠ, Zdeněk: Z táborů Gulagu do čs. vojenské jednotky v SSSR. HaV, 2014 (roč. 63), č. 1, s. 49–62. |
| DVOŘÁK, Jan: Útěky československých občanů do SSSR a jejich reflexe ve vzpomínkách pamětníků. In: Podkarpatská Rus v době 2. světové války, Materiály mezinárodní vědecké konference z 16-17. Října 2014. Užhorod 2014, s. 247–254. |
| DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam: Dneska už určitě bude tatínek… Rozhovor se Zinou Žantovou, Paměť a dějiny, 2013 (roč. 7), č. 4, s. 109–114. |
| DVOŘÁK, Jan: Antonín Vodseďálek a proces s českými učiteli na Ukrajině. Paměť a dějiny, 2013 (roč. 7), č. 4, s. 97-108. |
| DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam: Perzekuce československých Židů v Sovětském svazu za druhé světové války. In: Historie-Otázky-Problémy. 2013, roč. 5, č. 1, s. 105–120. |
| HRADILEK, Adam: Karel Vaš v SSSR. Vězněm a spolupracovníkem NKVD, Paměť a dějiny, 2012, (roč. 6), č. 3, s. 72–88. |
| FORMÁNEK, Jaroslav: Sovětský svaz před soudem ve Francii a české souvislosti, Paměť a dějiny, 2012, (roč. 6), č. 4, s. 98–104. |
| FORMÁNEK, Jaroslav: Hájil jsem náš vzor. Rozhovor s Pierrem Daixem, Paměť a dějiny č. 4, 2012, s. 104–110 . |
| HRADILEK, Adam: Výpověď Františka Poláka u soudu „David Rousset versus Les Lettres françaises“, Paměť a dějiny, 2012, (roč. 6), č. 4, s. 111–115. |
| DVOŘÁK, Jan: Českoslovenští Židé v gulagu. In: Maskil, roč. 11, č. 6 (2012), s. 14–15. |
| DVOŘÁK, Jan: Máma mi žehnala svěcenou vodou. Rozhovor s Richardem Michalíkem, Paměť a dějiny, 2011, (roč. 5), č. 1, s. 55–64. |
| DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam: Když pochopíte, nebude váš osud tak bolestný. Učitel Bezděk v soukolí totalitních režimů. In: Paměť a dějiny, roč. 5, č. 4 (2011), s. 89–107. |
| HRADILEK, Adam: Čechoslováci věznění v gulagu, kapitola v katalogu k výstavě My jsme to nevzdali, Post Bellum/ÚSTR, Praha 2009, s. 46–61. |