Robert Feiner (1893–?)

Vězněn v letech 1940–1942: Lvov, Volgolag

Narodil se 19. března 1893 v Porubě u Moravské Ostravy. Měl středoškolské vzdělání, na účetního studoval ve Vídni. V letech 1913–1914 pracoval jako účetní v jedné z vídeňských továren. Během 1. světové války sloužil v rakousko-uherské armádě u 1. pěšího pluku, dosáhl hodnosti rotmistra. V letech 1919–1922 pracoval ve Vídni jako účetní v akciové společnosti Eisen-Stahl, v letech 1922–1939 opět jako účetní u různých firem v Moravské Ostravě. Oba jeho rodiče, důchodci, žili v Porubě, otec Bernard pracoval dříve jako číšník a matka Klára byla v domácnosti.
Do Niska nad Sanem byl Robert Feiner deportován 18. října 1939 prvním ostravským transportem. Po příjezdu na místo byl jako jeden z mála internovaných vybrán na práci v táboře, kde setrval až do 5. prosince 1939. Tehdy táborové velitelství oznámilo skupině asi 200 vězňů, že jsou osvobozeni; povolilo jim však odejít pouze na východ směrem k německo-sovětské hranici. Při hromadném přechodu hranice u Siňavy byl Robert Feiner 14. prosince 1939 zadržen sovětskými pohraničníky a odveden k výslechu na nejbližší stanici. Následujícího dne byl propuštěn a odjel do Lvova, kde žil až do svého zatčení. Neměl zde stálé zaměstnání, příležitostně vykonával různé práce: sekal dříví, nosil věci, pomáhal v obchodě.
Lvovskou NKVD byl zatčen 28. června 1940. Od září 1940 byl vězněn ve Volgolagu (Volgostroj) u města Rybinsk v Jaroslavlské oblasti. Rozhodnutím Zvláštní porady NKVD Lvovské oblasti z 2. května 1942 byl odsouzen za ilegální přechod hranice ke třem rokům pobytu v nápravně pracovních táborech. Osvobozen byl 15. srpna 1942. O jeho dalších osudech se ve vyšetřovacím spise nedochovaly žádné informace. Rehabilitován byl 22. dubna 1968.
Z dalších dostupných pramenů lze zjistit, že Robert Feiner byl 27. srpna 1942 odveden u Československé vojenské jednotky v Buzuluku. Jako příslušník 1. družstva 2. čety se v březnu 1943 zúčastnil prvního vystoupení 1. československého samostatného polního praporu v SSSR – bitvy u Sokolova. V československé jednotce bojoval až do konce 2. světové války, dosáhl hodnosti poručíka. Informace o jeho dalším osudu nebyly dohledány.

Zdroj:

Deržavnyj archiv Lvivskoj oblasti, f. Kriminalnyje spravy R-3258 (1939-1950), sv. č. 10015.

Назад на вибрані долі краян