František Petrle (1895–1938)
Vězněn v roce 1938: Moskva; popraven 25. března 1938

František Petrle (1895–1938) František Petrle se narodil v roce 1895 v Lanžhotě u Hodonína. V roce 1915 byl poslán na frontu jako voják 18. pěšího pluku rakouské armády a záhy se dostal do ruského zajetí. V roce 1917 vstoupil v Charkově do československých legií, o tři roky později se vrátil domů. Živil se jako nádeník, ale i pašováním zboží z Rakouska, za což byl několikrát trestán. Zboží pašoval i do Polska, kde v roce 1925 ilegálně přešel hranici do Sovětského svazu. Skončil ve vazbě v Černigovu, pak byl odeslán na práci k sedlákovi, kterého znal z doby svého válečného zajetí. Poté pracoval na různých místech a byl často zatčen, neboť neměl doklady. Nakonec jej milice poslala do československého zemědělského družstva v Arčadu. V roce 1933 si F. Petrle našel manuální práci ve Voskresenském chemickém kombinátu v Moskvě. Oženil se, jeho manželka Natalie pracovala jako uklízečka. V ČSR měl matku a čtyři bratry, s nimiž udržoval spojení až do roku 1936, kdy přijal sovětské občanství. František Petrle byl zatčen 12. ledna 1938 pro podezření ze špionáže. Z jeho dobrodružného života vyšetřovatelé poskládali barvitý špionážní příběh. Obžalovaného přiměli k doznání, že už v roce 1922, když byl ve Lvově vězněn za ilegální přechod do Polska, ho zverbovala polská rozvědka jako svého špiona v ČSR. V roce 1925 měl být v Československu odhalen a musel uprchnout opět do Polska, kde prý dostal nabídku, aby pro změnu dělal rozvědčíka v Sovětském svazu. Podle závěrů obvinění však spíš než špionáž prováděl záškodnickou činnost mezi pracujícími moskevského chemického kombinátu. K obvinění ze špionáže podle čl. 58-6 trestního zákoníku mu proto přibylo i obvinění dle čl. 58-10 o protisovětské agitaci a propagandě, což dosvědčilo několik Petrleho spolupracovníků ze závodu. Komise NKVD a Prokurátora SSSR tak 19. února 1938 odsoudila Františka Petrleho k trestu smrti, rozsudek byl vykonán 25. března 1938. Už v prosinci 1939 byl postaven před vojenský soud náčelník Voskresenského okresního oddělení NKVD Vasilij Sukurov a jeden z Petrlových vyšetřovatelů, seržant Alexandr Vlasov. Oba byli usvědčeni z používání nezákonných metod vyšetřování a z falšování vyšetřovacích spisů. Ve věci Petrleho bylo v druhé polovině 50. let nově vyslechnuto několik svědků, kteří jeho údajné protisovětské výroky popřeli. V dubnu 1957 byl František Petrle rehabilitován.

Zdroje:

BORÁK, Mečislav: Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Opava 2013.


Назад на вибрані долі краян