Před Solženicynem

Svědectví o sovětském represivním režimu publikovaná v 20.–70. letech 20. století

Vydání Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna koncem roku 1973 na Západě odhalilo široké veřejnosti po celém světě rozsah represí v Sovětském svazu a propracovaný systém státní kontroly a tyranie. Monumentální dílo, na němž autor pracoval deset let a sestavil je i díky svědectví více než dvou set osob, ale nelze vnímat jako ojedinělou tematickou publikaci. Minimálně od poloviny 20. let vycházely v evropských i zámořských nakladatelstvích a také v tehdejším demokratickém Československu díla v mnohém podobná Solženicynově knize. Nejde přitom o několik titulů, ale o řadu publikací, jež mimo jiné ukazují, že informace o skutečné povaze Sovětského režimu existovaly a ve svobodných zemích byly dostupné dávno před Solženicynem. Samostatnou kapitolu pak představují podobná svědectví využitá nacistickou propagandou. V roce 50. výročí vydání Souostroví Gulag proto tým pracovníků z projektu Čechoslováci v Gulagu přiblíží osudy a díla těchto autorů i reakci tehdejšího tisku a veřejnosti. Portréty autorů i recenze publikací budou vycházet na stránkách projektu, v Magazínu Paměti národa a budou také námětem tematických přednášek v druhé polovině roku 2023.

Autorský tým: Jaroslav Formánek, Adam Hradilek, Jan Dvořák, Jan Horník

Georges Agabekov (1896–1937)

Z ráje sovětské svobody (zápisky čekisty). Nakladatelství Jan Svátek, Praha, 1932

Georges Sergejevič Agabekov, původním jménem Arutjunov, se narodil v roce 1896 v Ašchabadu (dnešní hlavní město Turkmenistánu) rodičům arménského původu. Na začátku první světové války bojoval v carské armádě. Koncem roku 1916 byl odeslán do důstojnické školy v uzbeckém Taškentu. Po bolševické revoluci v listopadu 1917 vstoupil v březnu 1918 do Rudé armády. O dva roky později se stal členem komunistické strany a brzy poté i příslušníkem Čeky (Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží), v jejichž řadách se v době občanské války podílel jako důstojník na rudém teroru v Jekatěrinburgu a na potlačení rolnického povstání v Ťumenské oblasti. Poněvadž uměl několik jazyků, především plynně hovořil persky a turecky, v září 1921 byl převelen do Moskvy, kde byl přidělen do sekce Čeky zaměřené na Blízký a Střední Východ. Nejprve pracoval v Taškentu a Turkestánu, od roku 1924 prováděl pod diplomatickým krytím špionáž v afghánském Kábulu. V roce 1926 byl vyslán jako rezident zahraniční pobočky OGPU (nový název Čeky) do Persie. V Teheránu se mu podařilo získat šifrovací kódy cizích mocností, verbovat agenty a podněcovat nepřátelství mezi tamními kmenovými vůdci vůči britské přítomnosti na Blízkém Východě. V dubnu 1928 se Georges Agabekov vrátil do Moskvy a byl povýšen na náčelníka blízkovýchodní sekce OGPU. O rok později vystřídal v Turecku v roli rezidenta „trockistu“ Jakova Blumkina. V Turecku Agabekov vystupoval pod jménem Nerses Ovsepjan a vydával se za bohatého arménského obchodníka, jeho pravým cílem bylo vybudovat v Konstantinopolu hlavní základnu sovětské špionáže na Blízkém Východě. Podle britského zpravodajského důstojníka a novináře Gordona Brook-Sheperda se v Turecku zamiloval do mladé Angličanky Isabel Streater, kvůli níž v roce 1930 zběhl do Francie. Agabekov ve své knize uvádí za důvody emigrace „degeneraci revoluce, byrokratizaci strany, zneužívání aparátu a Stalinovu autokratickou vládu“. V srpnu 1930 ho ale francouzské úřady vyhostily ze země a Agabekov začal žít v Belgii pod svým původním jménem Arutjunov. V Bruselu se také oženil s Isabelou Streater. Ve Francii mu v roce 1930 vyšla publikace s názvem GPU, ve které detailně popisuje mimo své špionážní a diverzní úkoly i strukturu, metody a cíle bolševické policejní organizace. O rok později ji vydalo v ruštině berlínské nakladatelství Strela (Г. П. У. Записки чекиста; GPU. Zápisky čekisty) a v angličtině newyorské nakladatelství Brentano's (OGPU: The Russian Secret Terror; OGPU: Ruský tajný teror). Vydání knihy vedlo k rozsáhlému rozkrytí a zatčení desítek sovětských agentů a sympatizantů v Persii a v dalších zemích Blízkého Východu. V roce 1932 vyšla v českém překladu pod názvem Z ráje sovětské svobody (zápisky čekisty). V následujících letech proběhlo několik neúspěšných pokusů ze strany Sovětů o jeho likvidaci. Georges Agabekov byl nakonec zavražděn agenty NKVD v srpnu 1937 v Pyrenejích.

Více o knize a autorovi:
Jaroslav Formánek: Z ráje sovětské svobody

Georges Agabekov. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz České vydání Zápisků čekisty od G. Agabekova vyšlo pod názvem Z ráje sovětské svobody (zápisky čekisty) v roce 1932. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz Ruské vydání díla G. Agabekova vyšlo v roce 1931 v Berlíně pod názvem GPU. Zápisky čekisty. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz Titulní strana italského vydání díla G. Agabekova GPU. Zápisky čekisty. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz Anglické vydání díla G. Agabekova vyšlo v roce 1931 v New Yorku pod názvem OGPU: The Russian Secret Terror. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz Dobová recenze Zápisků čekisty otištěná v roce 1932 v časopise Volná myšlenka. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz Komunistická kritika G. Agabekova otištěná v roce 1930 v novinách Dělnická rovnost. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz Zpráva deníku Večer z roku 1932 o snaze Sovětů odstranit G. Agabekova. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz Kritika díla G. Agabekova otištěná v roce 1932 v novinách Český učitel. Zdroj: cechoslovacivgulagu.cz