Webové stránky Čechoslováci v Gulagu mají za cíl přiblížit veřejnosti stejnojmenný projekt Ústavu pro studium totalitních režimů, který je věnován dokumentaci politických represí zaměřených proti krajanům v Sovětském svazu.
Na základě uveřejněných výpovědí pamětníků, odborných i popularizačních článků, databází, výstav, videozáznamů besed, ale i odkazů na související projekty mají tyto stránky poskytnout základní orientaci v dané problematice, v dokumentech nashromážděných v rámci projektu i v jeho výstupech.
Od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů v roce 2008 vedou pracovníci projektu rozhovory s pamětníky i pozůstalými obětí sovětských represí. Získali tak desítky rozhovorů, ale i množství dokumentů, fotografií či rukopisných vzpomínek z rodinných archivů.
Výzkum se současně zaměřuje i na tuzemské a zahraniční archivy. Od roku 2011 probíhá rovněž v archivech bývalých sovětských bezpečnostních služeb v postsovětských zemích. Zejména na Ukrajině se již podařilo získat statisíce stran dokumentů dotýkajících se Československa, zvláště osobní spisy obětí represí. S cílem zintenzivnit tuto snahu Ústav vytvořil digitalizační pracoviště ve Lvově, kam jsou díky spolupráci se Státním archivem Služby bezpečnosti Ukrajiny sváženy ke zpracování dokumenty ze všech oblastí Ukrajiny. Kromě tisíců spisů perzekvovaných uprchlíků před nacismem z let 1939–1941 se jedná například o dokumentaci k případům stovek krajanů popravených během Velkého teroru v letech 1937–1938 či obětí sovětizace Podkarpatské Rusi po roce 1945. V Ruské federaci se zaměřujeme především na archivy v Moskvě, Republice Komi či Sverdlovské oblasti, kde bylo internováno či popraveno největší množství krajanů.
Ve spolupráci se zahraničními partnery jsou zároveň lokalizována a dokumentována místa paměti represí (věznice, pracovní tábory, masové hroby, vězeňské hřbitovy apod.).
Na základě získaných rozhovorů, dokumentů a fotografií vznikla řada odborných i popularizačních výstupů. Například v roce 2012 byla ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla uspořádána první tematická výstava v ČR představující také získané fotografie a dokumenty bývalé NKVD a KGB. Oběti represí v SSSR byly od zahájení projektu připomenuty v desítkách popularizačních a odborných článků, v knižních publikacích, dokumentárních filmech a rozhlasových pořadech či besedách.
Kromě výzkumu politických represí v SSSR a připomínky obětí pomocí výše uvedených aktivit Ústav podporuje památku obětí ve veřejném prostoru. Vedle spolupráce na projektu Poslední adresa, jehož cílem je přiblížit osudy obětí komunistického režimu, například na podzim 2018 uctili zástupci Ústavu a velvyslanectví České republiky na Ukrajině památku největší hromadné popravy osob českého původu na území bývalého SSSR v Žitomíru.
Výzkum tématu by nebyl možný bez spolupráce s řadou institucí, mezi něž patří zejména: Archiv bezpečnostních složek, Archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny, Archivní správa Sverdlovské oblasti, Sacharovovo centrum v Moskvě, Česká centra, Česká televize, Český konzulát v Jekatěrinburgu, Český konzulát ve Lvově, Gulag.cz, Jad Vašem, Memorial Moskva, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Muzeum věznice Lvov, Nadační fond obětem holocaustu, Pokajanie Syktivkar, Post Bellum, Slezská univerzita v Opavě, Slovanská knihovna NK, Státní archiv Lvovské oblasti, Státní archiv Zakarpatské oblasti, Státní archivní správa Ukrajiny, United States Holocaust Museum, USC Shoah Foundation, Velvyslanectví ČR v Moskvě, Velvyslanectví ČR v Kyjevě, Vojenský historický ústav, Vojenský historický archiv.
| Anna Chlebina | výzkum, spolupráce s partnery v postsovětských zemích, překlady |
| Jaroslav Formánek | redakce textů, psaní biografických textů |
| Jan Dvořák | výzkum, oral history, digitalizace |
| Adam Hradilek | výzkum, oral history, digitalizace, koordinátor projektu |
| Jakub Daníček | správa webových stránek a digitálního archivu |
| Radek Světlík | elektronická verze Průvodce říší zla |