Narodil se 26. března 1913 v Novém Bohumíně. Dokončil pět tříd obecné školy a tři třídy reálného gymnázia, poté se živil se jako hodinář. Otec Moritz (*1882), švec, byl deportován společně s Josefem a později zatčen ve Lvově, matka Emma (*1888) žila v Novém Bohumíně. Bratr Salo (Salomon; *1915) byl deportován s Josefem a později zatčen ve Lvově, sestra Edita (*1920) žila v Novém Bohumíně. Do Niska nad Sanem byl Josef Haber deportován společně s otcem a bratrem 27. října 1939 druhým katovickým transportem. Německo-sovětskou hranici přešel i s otcem a bratrem ve skupině asi 30 osob 3. listopadu 1939 poblíž města Rudka. Jelikož je při přechodu nikdo nezadržel, pokračovali dále do Lvova. Lvovskou NKVD byl Josef Haber zatčen 27. června 1940. Bez rozsudku byl vězněn v několika táborech na severu Ruska, naposledy v jednom z lágrů Oněglagu. Propuštěn byl 11. února 1942. O jeho dalších osudech se ve vyšetřovacím spise nedochovaly žádné informace. Rehabilitován byl 14. července 1997. Na základě dalších pramenů lze zjistit, že 30. května 1942 byl odveden u Československé vojenské jednotky v Buzuluku, kde působil jako telegrafista. Zahynul 8. března 1943 v bitvě u Sokolova.
Zdroj:
Haluzevyj deržavnyj archiv Služby bezpeky Ukrajiny ‒ Lvov, f. Jevrejskije spravy (1939—1941), sv. č. 263.