Václav Djačuk (1920–2015)

Vězněn v letech 1940–1943: Nadvirna, Stanislavov, Starobělsk, Sevvostlag (tábor Udarnik)

Václav Djačuk se narodil 10. září 1920 v Rachově na Podkarpatské Rusi a po dokončení škol pracoval jako mlékař. Aby se vyhnul službě v maďarské armádě, přešel společně s přítelem Vasilem Vránou (1916) koncem července 1940 na území okupované SSSR. Již krátce po přechodu byli zatčeni a několik následujících měsíců strávili ve věznicích v Nadvirne, Stanislavově a Starobělsku. Za ilegální přechod hranic padly i v jejich případě dne 5. června 1941 rozsudky tří let nápravně-pracovních táborů. Poté je deportovali do lágrů Sevvostlagu na nechvalně proslulou Kolymu v severovýchodní Sibiři, kde vězni pracovali ve velmi těžkých životních podmínkách ve zlatých a uhelných dolech. Nejdříve tam působil na stavbě letiště nedaleko velkého tranzitního tábora v Magadanu, poté jej odvezli přímo na zlatá naleziště v údolí řeky Kolymy – konkrétně do tábora pojmenovaného jako „Udarnik“. Jednoho dne už ale byl z namáhavé práce natolik vyčerpán, že se pokusil o sebezmrzačení. Díky úrazu ruky si tak mohl na měsíc odpočinout od nejtěžší práce, jeho přítel Vrána však tehdy v důsledku naprostého vyčerpání zemřel. Sám se pak naštěstí dostal mezi padesát nemocných vězňů – „šťastlivců“, kteří dostali povolení na výpomoc v místním kolchozu. Na jaře roku 1943 byl z tábora propuštěn a následovala několikatýdenní strastiplná cesta k Československé vojenské jednotce do Buzuluku. Odveden byl 5. srpna 1943. Po úspěšném absolvování výcviku na sovětském leteckém učilišti ve Vjaznikách byl přidělen k 1. čs. stíhacímu leteckému pluku a jako jeho příslušník se v rámci ostravské operace Rudé armády podílel na osvobozování Československa. Po válce se stal zkušebním pilotem ve Vojenském leteckém a zkušebním ústavu v Praze-Letňanech. V roce 1949 byl však bez udání důvodu z armády propuštěn, nadále mohl pracovat pouze v dělnických profesích. Po roce 1989 se dočkal rehabilitace a v říjnu 2011 mu udělil prezident republiky Václav Klaus Řád Bílého lva. Zemřel 16. března 2015.


Zpět na vybrané osudy krajanů