Egon Morgenstern (1914–2016)

Vězněn v letech 1940–1945: Vilnius (věznice Lukiška), Pečorlag, Akťubinsk, vyhnanství v Kazachstánu

Egon Morgenstern se narodil 27. července 1914 ve Vídni v početné židovské rodině, vyrůstal však ve Fryštátě (dnes součást Karviné) a Lošticích. V dospělosti se živil jako číšník, na konci 30. let absolvoval vojenskou prezenční službu v československé armádě. Po nacistické okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 prchá se svými sourozenci před nacistickým pronásledováním do Polska, kde byl brzy zatčen. Propuštění z polského vězení dočkal až těsně před vypuknutím 2. světové války, následně odchází do Lotyšska, kde se pohybuje bez dokladů, a proto je znovu zadržen. Po sovětské okupaci pobaltských států v roce 1940, ho přemístili do věznice Lukiška ve Vilniusu, kde ho posléze odsoudili pro špionáž na 5 let nápravně-pracovních táborů. Vězněn byl v táborech Pečorlagu na severu Ruska, od roku 1943 pak v jednom z táboru u města Akťubinsk (dnes Aktobe) v Kazachstánu. Přežít se mu podařilo pouze shodou šťastných náhod. Propuštění se dočkal až v červenci 1945, následovalo ale ještě nucené vyhnanství v Kazachstánu. Odsud se mu brzy podařilo uprchnout, návrat do Československa mu však nebyl umožněn. Usadil se proto v SSSR, od 60. let žil ve Vilniusu, kde se také oženil. Československo mohl poprvé navštívit až v roce 1960, aby se zde setkal se zbytkem své rodiny – resp. s těmi sourozenci, kteří přežili holocaust. Od té doby sem za rodinou jezdil téměř každý rok. I když se po roce 1989 mohl vrátit natrvalo a v roce 2002 mu bylo uděleno české občanství, žil nadále v Litvě. Zůstával tak dlouhá leta jediným občanem ČR trvale žijícím v Litvě. Zemřel v únoru 2016.


Zpět na vybrané osudy krajanů