Karel Egger (1909–1943)
Vězněn v letech 1939–1942: Lvov, Poltava, Samarlag, Uchtpečlag
Karel Egger se narodil 28. listopadu 1909 v moravské obci Velké Karlovice. Po dosažení plnoletosti žil ve Frýdku a pracoval jako řidič v Moravské Ostravě. Na podzim roku 1939 obdržel spolu se svým bratrem Erichem předvolání k jednomu z prvních transportů židovského obyvatelstva z protektorátu, jehož cílovou stanicí bylo Nisko nad Sanem ve východní části Generálního Gouvernementu. Bratři Eggerovi neuposlechli a přes beskydské lesy přešli na Slovensko, odtud pokračovali po nacisty obsazeném polském území k německo-sovětské hranici, kterou rovněž ilegálně překročili. Příslušníky NKVD byli zatčeni ve městě Lesko a převezeni do lvovské věznice. Po několikaměsíčním vyšetřování byl Karel transportován do vězení v Poltavě, Erich do Nikolajeva. Oba byli nejprve podezříváni ze špionáže, nakonec je v srpnu 1940 odsoudili za nelegální překročení hranice. Karel Egger dostal tři roky, jeho bratr Erich pět let v Gulagu. Zpočátku pracovali společně na stavbě továrny nedaleko tábora Samarlag v středním Povolží, v Kujbyševské (dnes Samarská) oblasti. Po dokončení díla byl Karel převezen do Uchtpečlagu na severu Ruska, odkud ho v lednu 1942 propustili k formující se československé vojenské jednotce v Buzuluku. Prošel vojenským výcvikem a v hodnosti desátníka se 8. března 1943 zúčastnil bojů u Sokolova, kde padl do německého zajetí. Namísto okamžitého zastřelení nebo odeslání do vyhlazovacích táborů, což býval osud zajatců židovského původu, byl Karel Egger spolu s dalšími čtyřmi zajatými Čechoslováky převezen do Prahy. Na přelomu září a října 1943 byli tito bývalí vojáci nacisty přinuceni k propagandistické akci – šlo o setkání s protektorátními novináři, kterým vyprávěli o svých zkušenostech z Gulagu, o poměrech v Sovětském svazu i o československé jednotce. Na dané téma poté vznikla řada negativních článků i propagandistická brožura Váleční zajatci vypovídají… Po ukončení akce byl Karel Egger nacisty zavražděn na neznámém místě. O jeho bratru Erichovi se ve spisu NKVD dochovala krátká zmínka: zemřel 30. března 1943 v místě výkonu trestu.
Zdroje:
DVOŘÁK, Jan – FORMÁNEK, Jaroslav – HRADILEK, Adam: Váleční zajatci vypovídají. Příběh vězňů Gulagu zajatých nacisty a zneužitých k protisovětské propagandě; In: Čechoslováci v Gulagu, Česká televize/ÚSTR, Praha 2017, s. 115–129.
Zpět na vybrané osudy krajanů