Robert Sylten (1902–80. léta)
Vězněn v letech 1939–1942: Kolymija, Stanislavov, Vinica, Sevželdorlag (Kňaž-Pogost)

Robert Sylten (1902–80. léta)
Robert Sylten (Silberstein) se narodil 3. srpna 1902 ve slezské Orlové. Otec byl úspěšným podnikatelem a Robert Sylten po základní a střední škole mohl studovat chemii na technické univerzitě ve Vídni, kde získal titul inženýra. Pracovat začal v továrně na výrobu mýdla v Ostravě, poté v Katovicích. V roce 1924 narukoval na čtrnáctiměsíční vojenskou službu do Opavy, tehdy se také oženil a brzy se stal otcem. V roce 1926, kdy byl opět zaměstnán v Katovicích, si změnil jméno z původního Silberstein na Sylten. Za hospodářské krize ve 30. letech přišel o práci a rodina živořila v Ostravě, odkud se v roce 1937 přestěhovali do Brna, kde se jim po dvou dcerách narodil i syn. Robert Sylten se v moravské metropoli uchytil jako pojišťovací agent. Po vzniku protektorátu a přijetí antisemitských zákonů se rodina rozhodla k odchodu do zahraničí. Žena s dětmi měla odjet do Bukurešti, kde žil její bratr a strýc, plán se však nezdařil. Rudolf Sylten v polovině srpna 1939 naopak zamířil do dobře známých Katovic, odkud se chtěl dostat do Rumunska přes Podkarpatskou Rus. Ve východní části Polska, kam z Katovic uprchl před postupujícími nacisty, ho zastihla sovětská okupace. Ve Lvově proto požádal NKVD o povolení cesty do Rumunska, kam kvůli úředním prodlevám nakonec vyrazil bez patřičných dokladů v prosinci 1939. Zadrželi ho necelých 150 metrů od rumunské hranice a 29. června 1940 ve Vinici odsoudili za nelegální pokus o překročení státní hranice k pěti letům odnětí svobody. Trest vykonával v táboře Kňaž-Pogost, jenž byl součástí Sevželdorlagu (Severního železničního nápravně pracovního tábora). Robert Sylten zde pracoval jako lesní dělník, posléze uplatnil svou profesi chemika. Na jaře 1942 byl na základě sovětské amnestie propuštěn a hlásil se u československé vojenské jednotky v Buzuluku. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu ho přidělili jako sanitáře k vojákům teprve začátkem března 1944. Po ukončení války Robert Sylten zjistil, že celou jeho rodinu nacisté vyvraždili. V Československu žil až do začátku roku 1949, tehdy se vystěhoval do Izraele, kde pracoval jako chemik, později se neúspěšně věnoval podnikání. Mezi léty 1958–1962 se zapletl s československou rozvědkou, která však z důvodů nespokojenosti s jeho informacemi spolupráci sama ukončila. Robert Sylten zemřel v 80. letech v Tel Avivu.

Zdroje:

DVOŘÁK, Jan – FORMÁNEK, Jaroslav – HRADILEK, Adam: Mezi dvěma totalitami. Příběh Roberta Syltena, uprchlíka před nacisty zatčeného NKVD při pokusu o útěk ze Sovětského svazu; In: Čechoslováci v Gulagu III., Česká televize/ÚSTR, Praha 2019, s. 59–73.

DVOŘÁK, Jan: Příběh liknavého donašeče. Paměť a dějiny, 2015, č. 4, s. 89-98.


Zpět na vybrané osudy krajanů