Narodil se 3. června 1911 v Moravské Ostravě – Přívoz do židovské rodiny Sachia Sonnenscheina a jeho manželky Berty, rozené Seilenderové. Po maturitě na reálném gymnáziu v Moravské Ostravě začal od zimního semestru 1929/1930 studovat všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Studia ovšem nedokončil a po okupaci Československa se vrátil do rodného města. Do Niska nad Sanem byl Kamil Richter deportován 18. října 1939 prvním ostravským transportem. Byl určen do skupiny na stavbu tábora, vmísil se ovšem za svými příbuznými mezi osoby určené k vyhnání a překročil ilegálně hranice do Sovětského svazu. Žil ve Lvově, kde se živil jako číšník. Dne 27. června 1940 byl zatčen lvovským NKVD. Od září 1940 byl bez rozsudku vězněn ve Volgolagu (Volgostroje) u města Rybinsk v Jaroslavlské oblasti. Zde pracoval nejdříve v lese a později jako táborový lékař při stavbě Rybinské hydroelektrárny. Propuštěn byl v lednu 1942. Na základě dalších pramenů lze zjistit, že byl v Buzuluku 16. února 1942 odveden do Československé vojenské jednotky v SSSR (kmenové číslo 269/m). Po náročném výcviku odjel koncem ledna 1943 na frontu jako příslušník 3. pěší roty 1. čs. samostatného polního praporu, se kterým se zúčastnil bojů o Sokolovo. Později v Novochopersku absolvoval důstojnickou školu a jako četař se ve funkci hospodáře 1. polního praporu 1. čs. samostatné brigády zúčastnil bojů o Kyjev a Pravobřežní Ukrajinu. V dalších bojích na Dukle byl 18. října 1944 těžce raněn do levé nohy. Ve vojenské nemocnici ve Lvově se léčil až do února 1945, kdy se vrátil k frontovým jednotkám. O měsíc později byl opět těžce raněn. Demobilizoval až v říjnu 1947 jako válečný invalida. Vrátil se do Ostravy, kde se oženil. Pracoval v Karviné na Dole 1, mezi lety 1957–1966 byl správcem tamní vojenské nemocnice a později až do odchodu do důchodu pracoval ve stavebním bytovém družstvu. Aktivně se angažoval v činnosti ostravské židovské obce, Českého svazu bojovníků za svobodu i Československé obce legionářské. Plukovník ve výslužbě Adolf Sonnenschein, po válce Sonek, zemřel 22. března 2008.
Zdroje:
HDA SBU Lvov, f. R – Jevrejskije spravy (1939—1941), sv. č. 2608