Karel Křivský se narodil 8. ledna 1876 ve Velimi, okres Kolín. Není známo, kdy přesně odešel do carského Ruska, z vyšetřovacího spisu lze však zjistit, že se tak stalo před bolševickým převratem. Karel Křivský byl v Rusku i s rodinou a po odjezdu dvou dospělých synů do vlasti začátkem 20. let zůstal v Kyjevě sám.
V roce 1923 zaměstnal vedoucí kyjevské odbočky Zastupitelství ČSR v USSR v Charkově Roman Dinter zámečníka Karla Křivského jako domovníka. Po roce byla odbočka zrušena, ovšem v roce 1936, po přemístění hlavního města Ukrajinské SSR z Charkova do Kyjeva a zahájení činnosti Generálního konzulátu ČSR, Karel Křivský v této metropoli znovu nastoupil u diplomatického úřadu jako domovník a poslíček. Hned poté se jako sovětský občan ocitl v hledáčku NKVD, jež konzulát nepřetržitě sledoval. Nakonec byl 2. března 1938 na ulici v blízkosti konzulátu zatčen sovětskou státní bezpečností kvůli podezření ze špionáže.
Dle NKVD vedla od domovníka československého generálního konzulátu Karla Křivského, „místního Čecha s širokou sítí kontaktů mezi krajany“, přímá linka k navazování styků konzulárních úředníků s Čechy žijícími na Ukrajině, kteří byli automaticky považováni za agenty cizí rozvědky. Spojení s Křivským se pak stalo záminkou pro zatčení a odsouzení dalších sovětských Čechů a československých státních příslušníků.
Generální konzul ČSR Rudolf Brabec se snažil proti postupu orgánů NKVD v souvislosti s Karlem Křivským protestovat oficiální cestou, ovšem bezvýsledně. Karel Křivský byl 7. října 1938 odsouzen zvláštní trojkou při UNKVD Kyjevské oblasti k trestu smrti, zastřelen byl 14. října 1938 v Kyjevě a pohřben v hromadném hrobě v Bykivyni u Kyjeva. Rehabilitován byl 27. března 1989.
Více k případu Karla Křivského se lze dozvědět z celé řady dokumentů uveřejněných ve sborníku „Velký teror“. Je zmiňován například v hlášení náčelníka Šarova ze Správy NKVD v Kyjevské oblasti K agenturnímu případu Představitelé (viz Velký teror…, dokument č. 1, s. 92–101) a v hlášení K případu agenta Dubenského (tamtéž, dokument č. 2, s. 102–109) ze 17. března 1937 nebo v informacích 3. odboru UGB NKVD USSR ze 3. února 1938 o činnosti československé rozvědky na Ukrajině (tamtéž, dokument č. 39, s. 378–383). Shrnutí celého procesu je zaznamenáno v textu obžaloby 3. odboru UGB NKVD USSR proti Karlu Křivskému (tamtéž, dokument č. 55, s. 536–541).
Zdroje:
CDAHOU, f. 263, sv. č. 58596.